Zarudnutím a vyrážkou, ale i sípáním, zrychleným pulzem a nevolností končívají některá bodnutí hmyzem. U alergiků mohou i ohrozit život. K prvním takovým případům s nástupem tepla začali vyjíždět krajští záchranáři. Hnízda už začali odstraňovat i hasiči.
K likvidaci bodavého hmyzu vyjížděly letos jednotky hasičů v kraji jednadvacetkrát. „Nejčastěji šlo o vosy a sršně,“ upřesnil jejich mluvčí Filip Venclovský.
Loni záchranáři vyjeli k pěti stům případům alergické reakce. „Právě alergie na bodnutí hmyzem tvořily přibližně tři čtvrtiny z těchto výjezdů. I letos už jsme zaznamenali první případy. V sobotu jsme vyrazili k pacientce ve vážném stavu po bodnutí vosou,“ upřesnila mluvčí krajských záchranářů Michaela Bothová.
Nejčastěji lidi v kraji podle ní bodne včela, vosa nebo sršeň. „Reakce jsou různě závažné. Mohou to být kožní projevy, dýchací potíže i oběhové selhání, kdy dojde k anafylaktickému šoku. V takových případech může pacient i umřít,“ popsala.
Bodavý hmyz na jižní Moravě
∙ Hasiči letos zatím vyjížděli likvidovat bodavý hmyz jednadvacetkrát.
∙ Nejčastěji takto odstraňovali vosy a sršně.
∙ Při těžší reakci na bodnutí doporučují lékaři volat záchranku.
Při lehčích reakcích doporučují lékaři místo chladit a vzít lék proti alergii. Při silnějších přivolat záchranku.
Velmi nebezpečná je reakce na bodnutí hmyzem i podle brněnské alergoložky Jitky Rychnovské. „Většina alergiků už je na podobnou situaci připravená, nosí pohotovostní balíček s léky. Je v něm takzvaný autoinjektor s adrenalinem, který je možné si v případě potíží píchnout,“ doporučila.
Více bodnutých pacientů chodí s oteplením i k praktikovi Ivu Procházkovi. „Je to typické pro jarní období. Každý týden mám do deseti takových pacientů. Většinou přichází s bodnutím od vos, včely nebývají tak agresivní. Sršní bodnutí jsem letos ještě v ordinaci neměl, to bývá nejbolestivější,“ uvedl.
Kromě létavého hmyzu Jihomoravany ohrožuje i enormní množství klíšťat. Hydrometeorologové pro následující dny vydali nejvyšší stupeň výstrahy. „Počty klíšťat jsou pořád vysoké. Na Brněnské přehradě jsme jich za hodinu chytili šedesát, v Pisárkách okolo padesáti,“ popsala Alena Žákovská z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Kromě těchto roztočů odborníci v Pisárkách objevili i pijáka lužního, letos poprvé na území Brna. „Našli jsme tři. Doposud se objevovali spíše na jihu kraje,“ doplnila Žákovská. Nebezpečný je piják hlavně pro psy, přenáší totiž vážné onemocnění psí babeziózy.
