Porevoluční obnovy skautingu už se nedožil.Krátce po narození Velena v roce 1907 se jeho rodina přestěhovala z Prahy do Brna. A od roku 1926 vedl s bratrem Milotou ve městě skautský oddíl. „Tou dobou pracoval i ve své advokátní kanceláři, ale junácké hnutí bylo vlastně jeho druhým zaměstnáním,“ vzpomínal na nadšení svého bratra Milota Fanderlik v samizdatově vydané knize Moravská lesní škola.

V roce 1939 dostal Velen varování, že po něm jde gestapo. Uprchl proto, a nechal se zapsat do cizinecké legie ve Francii, aby mohl bojovat proti Hitlerovi. „Po válce se stal členem norimberské komise a jako jeden z prvních vyslýchal říšského protektora Karla Hermanna Franka,“ zdůraznil v knize Milota, který zemřel v roce 1999.

Zpět do Československa se Fanderlik vrátil až počátkem roku 1947, ale už o rok dříve ho Českoslovenští skauti zvolili za svého starostu. Když však po únorovém převratu zjistil, jaký život ho čeká v nově nastoleném režimu, rozhodl se s manželkou znovu pro emigraci. Tentokrát do Kanady.

Prozřetelnost jeho rozhodnutí se ukázala v padesátých letech, kdy ho komunisté jako skautského vůdce odsoudili k trestu smrti. Stalo se tak v jeho nepřítomnosti.

Ani v zahraničí však Velen Fanderlik nezahálel a šířil tam dál dobré jméno českých skautů i celého Československa. Před patnácti lety byl za to in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a před pěti lety získal čestné občanství Brna.

Velen Fanderlik: pamětní deska v Brně na Šilingrově náměstí.