Dokument oba hejtmani podepsali v úterý v Lubném na Tišnovsku. A dovedli tak do konce majetkové vypořádání, který jim k dořešení zanechali jejich předchůdci „Část obcí, které kdysi spadaly do kraje Vysočina, jsou dnes součástí Jihomoravského kraje. V minulosti jsme tak převedli silnice. Ale nikoliv už pozemky pod nimi,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Vysočina Libor Joukl.

Vysočina tedy po dobu šesti let vlastnila pozemky na území spravované jižní Moravou. „A proto jsme se rozhodli, že pozemky v hodnotě asi šestnácti milionů korun jihomoravskému kraji darujeme,“ podotkl Joukl.

O schválení memoranda teď budou hlasovat krajští zastupitelé. „Devětadevadesát procent majetkoprávních záležitostí už jsme ale vypořádali. Dohoda trvala šest let. Nevím, proč tak dlouho.Aele jsme rádi, že je to za námi,“ uvedl Hašek. Podle jihomoravského hejtmana je memorandum definitivní tečkou za procesem převodu čtyřiadvaceti obcí z kraje Vysočina. Z okresu Žďár nad Sázavou přešly pod správu jižní Moravy v roce 2004. Až do začátku šedesátých let ale byly součástí jihomoravského okresu Brno-venkov.

„Nejde tedy o žádnou umělou anexi, ale návrat obcí na Tišnovsko. Vrátily se do regionu, kam přirozeně patří. A ke správnímu obvodu Tišnova, kam mají lidé blízko za dopravním spojením, do nemocnice či do škol,“ řekl Hašek.

Úkolem státu podle něj stále zůstává vyřešit otázku převodů příslušnosti k soudům a státním zastupitelstvím. Krajům se totiž dodnes nepodařilo sjednotit výkon soudnictví. „A paradoxně celý okres Brno-venkov, nejenom Tišnovsko dnes z hlediska policie přísluší pěti okresním soudům a pěti okresním státním zastupitelstvím. Jsme ale po jednání s ministryní Danielou Kovářovou dohodnutí na tom, že svému nástupci už v šuplíku zanechá návod na to jak situaci řešit,“ dodal jihomoravský hejtman.

Pro obyvatele Tišnovska se toho na první pohled příliš nezmění. „Velmi důležité je například to, že Správa a údržba silnic v oblasti Jihomoravského kraje může plánovat rozsáhlejší investice. Do této doby se dělala běžná údržba. Nebyly ale možné větší investice, opravy nebo případné plánování nových cest. To je také hlavní důvod, proč k majetkoprávnímu vypořádání muselo dojít,“ podotkl Hašek.