Za žádnou „honičku slev“, která běhá po městě a hltá všechny zvýhodněné koupě, se však nepovažuje. Ve slevách tak nakupuje hlavně jídlo. Ostatně potraviny měly koncem minulého roku na meziroční růst cenové hladiny největší vliv. „Budu muset uvolnit víc, protože už teď vím, že nevyjdu. Snažím se, ale nezvládnu to,“ povídá nad čajem postarší dáma s tím, že stanovenou sumu na jídlo si na začátku měsíce odkládá. Platí vždy hotově. Kdyby používala kartu, ztratila by přehled.

Slevy penzistka vyhledává zejména v letácích. „Mám dva obchody. Z jedné strany Lidl a z druhé Albert. Lidl vydává leták na další týden ve čtvrtek a Albert ve středu. Vždycky si je prohlédnu, a když zjistím, že bych něco potřebovala, jdu si to koupit,“ vysvětluje žena.

Pořizuje to, co zrovna potřebuje, ale i do zásoby. „Třeba včera jsem si koupila ghí (přepuštěné máslo – pozn. red). Měli ho o pětadvacet procent lacinější. Protože vím, že už ho zase rok mít nebudou, koupila jsem si ho, i když mi doma teď nechybí. Dělám si také zásobu džemů. Už nezavařuju, nebaví mě to. Když měli slevy na džemy, nakoupila jsem si je na celou zimu až do jara,“ popisuje.

Že takzvaně křeččí, se smíchem přiznává. Když měli nedávno zlevněné mléko z jednadvaceti korun na šestnáct, odnesla si deset litrů. Pije ho totiž každé ráno.

Takzvaně do foroty kupuje také mouku a další trvanlivé potraviny. Ve slevách jinak bere hlavně ovoce a zeleninu. „Teď jsou strašně drahé, takže grepů, které milují moje vnoučata, nikdy nekupuju kilo za šedesát korun. Vždycky počkám, až jsou za polovinu. Zrovna tak pomela nebo pomeranče,“ vyjmenovává.

Slevy ovlivňují například to, co bude vařit, a určují tak její jídelníček. „Když mají například ve slevě květák, koupím si ho a připravím z něj jídlo,“ popisuje.

Kromě letáků využívá také jednorázové akce. V obchodech tak kupuje často poslední kusy zboží nebo ty, kterým brzy vyprší trvanlivost. Jinými způsoby slevy nevyhledává, ani to neumí. Věrnostní kartičku má pouze do lékárny, kde má nižší doplatky za léky. V drogériích jsou její nákupy tak malé, že žádnou slevu nikdy nedostala.

„Mám od své banky jakési body, když platím přes internetové bankovnictví, s tím, že si je můžu uplatnit ve formě slevy při nákupu určitého zboží. Zkusila jsem to v jednom knihkupectví a nic. Nevím, v čem byl zádrhel,“ krčí rameny žena.

Kolik měsíčně díky slevám ušetří, neví. Takové účetnictví si totiž nevede. Nemá ani představu, o kolik je zboží, které ve slevách většinou nakupuje, zlevněné. Jak sama říká, vyplatí se jí jakákoli sleva. Vnímá totiž, že červeně svítí nápis ji vždy potěší. „To je vždy příjemné,“ dodává.