Nejkritičtějším úsekem z hlediska počtu nehod, ale i počtu zranění v Jihomoravském kraji je úsek na silnici druhé třídy u Ratíškovic na Hodonínsku. V období od roku 2010 do roku 2021 zde došlo k celkem sedmi střetům, kdy některý z účastníků narazil do stromu a ke zranění přišlo deset lidí.

K dalším úsekům s nejvyšší nehodovostí patří křižovatka dvou silnic 55 a 51 před Hodonínem nebo úsek na silnici třetí třídy mezi obcemi Veverská Bítýška a Lažánky. Počet nehod se stromy zde byl ve sledovaném období jen o jednotku nižší „Strom je pevná překážka, která neuhne. Střety se stromem tak bývají často tragické,“ upozorňuje krajský koordinátor Besipu Pavel Čížek.

Na D1 došlo ke srážce osobního auta s policejní dodávkou.
Vážná nehoda se zraněnými na D1 u Brna: řidič s 1,6 promile naboural do policie

Úseky, na kterých se od roku 2010 zranilo nejvíce lidí, však paradoxně nepatřily k těm nejsmrtelnějším. Dvě osoby z celkem sedmi zraněných zemřely na úseku silnice třetí třídy mezi Charvátskou Novou Vsí a Lednicí. Vyšší statistiky počtu zraněných však vykazoval úsek na silnici druhé třídy mezi Drnholcem a Hrušovany nad Jevišovkou. K úrazu zde přišlo deset lidí. A v počtu zraněných ze srážek se stromy vedla i zmíněná křižovatka u Hodonína nebo silnice druhé třídy u obce Mladkov poblíž Boskovic. Z devíti zraněných během jedenácti let se tři zranili těžce.

Důvodem je přitom nejčastěji špatný odhad nebo nezkušenost řidičů, kteří rychlost vozu nepřizpůsobí stavu vozovky. „Řidiči jedou rychleji, než jim silnice umožňuje. Když je námraza, logicky není možné jet devadesátkou, i když v místě devadesátka je,“ uvedl mluvčí jihomoravských policistů Pavel Šváb. Podobné problémy podle něj může způsobit mokro, napadané listí nebo díry v silnici. Řidiči se však i často plně nevěnují řízení vozidla. Mezi typické nešvary patří ladění rádia, zapalování si cigarety, svačení nebo telefonování.

Nebezpečné jsou pak pro takové řidiče stromové aleje, které lemují silnice. Podle Čížka je tomu tak zejména v zatáčkách nebo úsecích se zvýšeným rizikem smyku. Menší nebezpečí pak představují na rovných úsecích. „Samozřejmě stává se, že se auta navzájem vyhýbají při předjíždění a dostávají se do smyku i na rovině,“ upozorňuje Čížek. Vykácet všechny aleje však podle něj není možné. Za lepší řešení považuje v rizikových úsecích umístění svodidel.

Za riskantní aleje považuje i pravidelný řidič Matouš Vrchota. „Zvlášť v zimním období, když je náledí a není tam dost výběhové plochy. Když skončím s autem ve škarpě, je velká šance, že se mi nic nestane, u alejí je ale střet daleko hrozivější a téměř nevyhnutelný,“ myslí si Brňan. Srážku se stromem ale na vlastní kůži nezažil.