Přestože je soutěžní výstava určená hlavně pro chovatele, kteří se chtějí se svými psy pochlubit před porotou, přístupná je i veřejnosti. Od sobotního rána proto na brněnské výstaviště míří nejen soutěžící, ale i lidé, kteří se chtějí jen podívat. „Ještě nikdy jsem na takové výstavě nebyl. Jsem zvědavý, jak to vypadá, proto jsem přišel. Mám totiž psa a uvažuju o tom, že bych taky začal vystavovat,“ vysvětluje, důvod návštěvy například Milan Červíček.

Vzápětí mizí mezi stovkami návštěvníků, kteří se svými psy dorazili. Cesta plným pavilonem přitom není nijak jednoduchá. Lidé totiž musí kličkovat nejen mezi loužičkami, které po psech mnohde zůstávají, ale místy i mezi jejich výkaly. „S tím se holt musí počítat,“ poznamenává jeden z vystavovatelů, který nechce říct jméno. Stejně jako mnoho ostatních se totiž zrovna připravuje na vystoupení před porotou a nemá čas se vybavovat.

Přestože porotci zatím sledují jeho předchůdce. Musí zjistit, jak poslouchají, ověřit, jestli mají správný postoj a podívat se zvířatům na zub. To jsou některé z jejich úkolů. Soustředěně proto psy sledují a jen občas dají pokyn jejich pánům, co mají udělat. Do psího štěkotu se pak mísí cvakání kláves psacích strojů. Jejich pomocí totiž rozhodčí své poznatky zapisují.

Některým psům se počínání rozhodčích líbí víc, některým míň. Velké problémy přesto nehrozí, zvířata jsou totiž na výstavy zvyklá. Dramatičtější je spíš situace v okolí výstavních kruhů. V pavilonu jsou přeci jen stovky psů a ne všichni jsou úplně v klidu. „Necháš toho! Pojď sem!“ snaží se například majitelka jednoho z ohařů odtáhnout své zvíře od jiného. Psi si chtějí hrát. Po krátkém zápase se však ženě daří je odtrhnout a odtáhnout svého svěřence o pár metrů dál.

Podobné problémy řeší i někteří další chovatelé. Zvlášť, když jim ovládání jejich zvířat ztěžují stánky s voňavými psími pochoutkami. Proplést se mezi nimi a mezi dalšími psy není nijak jednoduché. Tím spíš, že se jednotlivé výstavy míchají a tak zatímco jedni se jdou teprve předvést, další už míří ven.

A někteří se přitom už mohou chlubit oceněními. „Jsme tu se dvěma fenkami stafordšírského bullteriera. A dařilo se nám. Jedna byla ve své kategorii hodnocená jako výborná dva a druhá výborná tři,“ má radost z druhého a třetího místa svých psů Monika Miřácká.

Psy na výstavu přivezla spolu s přítelem Tomášem Zajícem. S podobnými soutěžemi už mají oba dost zkušeností. Objeli spoustu výstav v Česku i v zahraničí. „Loni jsme byli třeba na světové výstavě v Paříži. Často ale jezdíme třeba do Rakouska, Polska nebo na Slovensko. Někdy jsme úspěšní víc, jindy míň. Záleží vždy na konkrétních rozhodčích. Mezi jejich hodnocením totiž bývají velké rozdíly,“ dodává Zajíc a spolu s přítelkyní odvádí psy z výstaviště.

Čeká je totiž cesta do Golčova Jeníkova. Příští rok ale přijedou zase. Obhajoba umístění je totiž lákavá.