Množství poházených odpadků a náletové křoví vzbuzují aktuálně nepříjemný pocit při průchodu lokalitou v blízkosti brněnského lomu Hády. Přesto má část obyvatel městské části Maloměřice a Obřany z oživení místa a výstavby nové čtvrti strach. „Bydlíme nedaleko a bohužel tušíme, že vesnický charakter naší části za chvíli skončí. Nejenže developer postaví spoustu bytovek, přijdou s nimi navíc stovky nebo tisíce dalších obyvatel, kteří místo zaplaví,“ popsala své obavy Brňanka Lenka Veselá.
Rozsáhlý projekt za více než čtyři miliardy korun současně označila za přemrštěný. „I zeleň, která zatím developerovi unikne, noví obyvatelé zdevastují. Samozřejmě, že nechceme, aby si tam budovali skrýše bezdomovci, výstavba je ale jednoduše předimenzovaná,“ pokrčila rameny Veselá.
Podobný názor sdílel také Miroslav Musil. Ten uvedl, že je pozdě na debatování nad projektem, protože se o něm rozhodlo bez vědomí a možnosti zásahu Brňanů. „Lidé přijdou k hotové věci, takže o nás bez nás. Volných bytů je v Brně požehnaně, jen je potřeba je zprovoznit. Ale to ne, vedení města raději zlikviduje další část přírody. Jakmile se tam začne stavět, nezůstane to jen u sídliště, developer postupně zabere víc a víc místa,“ stěžoval si postarší muž.
Řada lidí však výstavbu naopak podporuje a doufá, že z lokality pomůže vytvořit bezpečnější místo. „Za mě patří směrem ke čtvrti Pod Hády určitě velké ano, bydlíme pod lomem a vzhledem k tomu že tam takzvaně chcípl pes, bude cokoliv lepší než skupiny drogově závislých bezdomovců, kteří se tam nyní poflakují,“ argumentoval třeba Jiří Roháček.
Ve zmíněné oblasti najdou Brňané aktuálně brownfield po bývalé továrně Ergon. Budovu začal koncem osmdesátých let minulého století stavět státní podnik, který vyráběl kontaktní čočky, ortopedickou obuv a další pomůcky pro tělesně postižené. Krátce po sametové revoluci zkrachoval a kromě dluhů po sobě zanechal i nedokončenou fabriku.
„Developerský projekt jednoznačně podporuji. Je to v oblasti, kde je pouze nepořádek a žádná zeleň. Chodím tam poměrně často a kromě rumištních křovisek tam nic nebylo. Projekt je navržený slušně, a to právě s ohledem na výsadbu zeleně,“ nechal se slyšet Zdeněk Starý, který pod Hády mnohdy míří na procházky.
V úvodní fázi výstavby nové čtvrti postaví developer silnice, chodníky i napojení na inženýrské sítě. Kromě centrálního parkoviště na okraji čtvrti využijí řidiči pouze podzemní parkovací místa tak, aby ulice zůstaly dostupné chodcům a dětem. „Vznikne náměstí, které postupně, až se čtvrť bude rozšiřovat a zabydlovat, nabídne obchody a základní občanskou vybavenost,“ vyjmenoval při poklepání základního kamene zakladatel developerské skupiny Trikaya Dalibor Lamka.
Osm prvních budov nabídne takřka sto sedmdesát bytů a o desítku víc parkovacích míst. Bydlení postaví developer v několika standardech, nejlevnější pořídí zájemci zhruba za sto osmnáct tisíc korun za metr čtvereční. Byt o třiatřiceti metrech čtverečních by tak lidé mohli koupit za necelé čtyři miliony. „Snažíme se, aby se byty staly co nejdostupnějšími a klientelou byli Brňané s běžnými příjmy,“ řekl před časem Lamka.
Brněnský ekonom Petr Pelc označil novou brněnskou výstavbu za prospěšnou, a to zejména kvůli dlouhodobě nedostatečné nabídce nájemního bydlení. Podle odborníka lidé z blízkého okolí Brna, kteří uvažují o nákupu vlastní nemovitosti, projekt uvítají. „Bydlet v Brně se pro ně bude jevit daleko výhodněji než dlouhodobé dojíždění. Z hlediska cen bytů je to rovněž výhodné, zájem o bydlení v této oblasti je velký. Ceny bytů se můžou stát stabilnější,“ zhodnotil dříve Pelc.