„Lukáš chodí do kroužku angličtiny jednou týdně. Po roce umí některá slova a základní fráze," uvedla Mokrá. Podle nedávného průzkumu agentury Data Collect zastává devětapadesát procent rodičů z jižní Moravy názor, že děti mají s učením cizího jazyka začít ještě před nástupem do školy.

Děti se běžně cizí jazyk začínají učit v průměru v devíti letech. Výuka je zařazena ve třetí třídě na základní škole. Téměř všichni rodiče považují za nejdůležitější znalost angličtiny. „Jako druhý jazyk preferuje němčinu šedesát procent rodičů. Následuje ruština a francouzština," popsal výsledky průzkumu mluvčí brněnské jazykové školy Helen Doron English Marek Vomočil. Učitelé by podle rodičů měli v hodinách mluvit pouze cizím jazykem a věnovat větší prostor konverzaci a poslechu před opakováním frází.

Klidně dva zároveň

Podle metodičky jazykové školy Barbory Tošenovské je dětský mozek dostatečně vyvinutý, aby vnímal cizí jazyk brzo po narození. Děti se učí převážně hrou. „Jazyky se lidé učí paralelně. Nemusí dokonale ovládat češtinu, aby mohli začít s jiným," přiblížila Tošenovská.

Všechny děti však na výuku cizího jazyka nereagují dobře. „Vždy záleží na konkrétním dítěti. Pokud má s řečí problém, není pro něj násilné učení dobré. Potíže by mu to ještě zhoršilo," vysvětlila dětská psycholožka Marie Vignatiová.Pro zvětšení klikněte.

Dodala, že pokud je jeden z rodičů cizinec, měl by na potomka mluvit ve svém rodném jazyce. Učení cizího jazyka v brzkém věku však za výhodu nepovažuje. „Pokud má dítě na jazyky talent, naučí se je stejně dobře i později," dodala Vignatiová.

Jiný názor zastává ředitelka jazykového gymnázia v Bystrci Ivana Shorná. „Jazykové schopnosti žáků se liší. Záleží na snaze dítěte a intenzivitě učení," podotkla.

Děti učící se od mala mají podle ní oproti svým vrstevníkům výhodu. „Při učení pomáhají zahraniční návštěvy a komunikace s rodilými mluvčími," dodala Shorná.

Nejsou spokojeni

Podle výzkumu jsou však s výukou cizích jazyků na školách spokojeni jen čtyři procenta rodičů. „Čtrnáct procent dotázaných rodičů považuje výuku jazyků za nedostačující," sdělil Vomočil.

Proto mezi rodiči stoupá zájem o mimoškolní jazykové vzdělávání v podobě kroužků ve školách, mateřských centrech nebo dětských skupinách. „Děti baví všechno, co se učí hrou a stejně tak má být vedena i výuka. Než učit děti izolovaná slovíčka, je lepší učit je celé věty," vysvětlila psycholožka Jitka Douchová.

Osm procent rodičů upřednostňuje kurzy na soukromých školách. „V jedné třídě je okolo pětadvaceti dětí. Většinu kolektivu tvoří děti českých rodičů," řekla učitelka Martina Straková ze soukromé anglické školky v Brně.

Do školky jí dochází děti od dvou let. „Většinou trvá rok, než začnou na angličtinu reagovat. Komunikace v angličtině pro ně není stresující, vnímají to pozitivně," dodala Straková. Na děti v mateřské škole mluví pouze anglicky. Ze začátku děti odpovídají česky, až si zvyknou, mluví anglicky.

LENKA VOTŘELOVÁ

EMA ZEZULOVÁ