Vše má souviset s covidem, následně zavřenými školami, distanční výukou i chybějícími kroužky. „Dříve bylo vidět, že děti několikrát týdně sportují, mají zápas a ještě hodiny tělocviku. Absence je znát. Sice nejde o skokový nárůst hmotnosti, ale o to, že postava dětí není zpevněná. Kvůli problémům s páteří se hrbí a zhoršuje se jim zrak,“ vyjmenovala poznatky z obvodů krajská předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavlína Zemánková z Vyškova.

Děti s nadváhou
* Každé 4. dítě v ČR má nadváhu.
* Každé 6. dítě v ČR je obézní.
* V ČR je celkem 154 tisíc dětí do 16 let s obezitou.
* Země se těmito čísly řadí na přední místo v počtu obézních v Evropě.

Zdroj: Fakulta Sportovní studií Ma- sarykovy univerzity (údaje k roku 2020)

Přibývající počet obézních školáků za koronavirové období i v důsledku distanční výuky potvrdili v úterý redakci i z Dětské léčebny Křetín na Blanensku. Podle jihomoravské předsedkyně pediatrů je nyní nejohroženější skupinou mládež mezi třinácti až osmnácti lety.

A to nejen kvůli tomu, že se někteří váží více než metrák. „Jejich tělo se právě v tomto věku přestavuje z dětského na dospělé a nastupují hormony, jenže oni v tuto dobu zůstávají doma s počítači a mobily. Jsou i takoví, kteří za týden sotva vyjdou z pokoje. Přibývá případů s depresemi a sebepoškozování,“ upozornila lékařka.

Poslední rok jsou podle ní děti více apatické a přichází o motivaci k učení, sportu i hobby. Ztrátu motivace pozoruje s nástupem druhé vlny epidemie hodonínský školní psycholog René Falta. „Spíše než zdravotní dopady nyní řešíme na základní škole zhoršené vnímání současného stavu na psychiku dětí. Nynější situace už trvá dlouho, chybí jim změna a školní režim, ten distanční výuka poskytuje jen omezeně,“ přiblížil Falta.

Někteří žáci tak nastupují do prvních hodin v pyžamech, absolvují je z postelí. Schází jim tak i ranní chůze pro cestu do školy. „Někteří studenti mohou být bez pravidelného pohybu už dost dlouho, zrušili jim i tělocvik. Počítač měli dříve jen za odměnu a jako zdroj relaxace, nyní na něm také pracují, takže u něj už mohou být pořád. Zhoršují si tak fyzičku a hůře se motivují,“ přiblížil břeclavský učitel Petr Vlasák.

Změny potvrzují rodiče. „Syn se těšil na nové spolužáky na střední. Místo nich má distanční výuku a brýle, které dříve nenosil. Naštěstí jej baví práce v dílně, takže se může na čas odložit,“ svěřila třeba Lenka Hodesová.

Ve velké nejistotě zatím žijí sportovní kluby. „Musíme brát v potaz, že v dnešní covidové době se nemůže trénovat, a nikdo neví, kolik dětí na jaře přijde. Za poslední rok odtrénovaly zhruba čtyři měsíce, pohyb jim bude hodně chybět. Nechodí do škol, ani tělocvik nemají. S trenéry se shodujeme na to, že bude obrovský problém dostat děti zpátky na hřiště. Máme o ně ohromné obavy, přitom by v budoucnu mohly být našimi oporami,“ dodal předseda fotbalového klubu v Rohatci u Hodonína Lukáš Hřebačka.