„Po odstranění suťové destrukce se nám každým dnem objevovaly nové a nové konstrukční detaily, které v konečném výsledku skládají úchvatný pohled na vnitřní podobu skleníku v úrovni podlahy. Zmínit lze především systém topenišť a kanálů rozvádějících teplo, byť právě tato část byla v minulosti nejvíce přestavována a při bourání skleníku nejvíce poškozena," uvedla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková.

Archeologové při výzkumu odhalili množství úprav interiéru skleníku. Hlavně se týkaly přestavby topenišť a topných kanálů. „Nelze proto vyloučit, že dnes patrné odlišnosti od původních plánů jsou vlastně jen důsledkem těchto aktivit. Interpretaci nám ztěžuje především fakt, že se nemůžeme „podívat“ pod námi odkrytou úroveň, protože bychom ji museli odstranit, tudíž zničit," řekla Sedláčková.

K výstavbě skleníku se dochovaly dva plány z poloviny devatenáctého století, konkrétně z let 1954 a 1856. Jeden další nemá přesnou dataci. Později objekt poničila bouře, což si vyžádalo zásadní opravu. Jeho vzhled před zbořením ukazují dobové fotografie z roku 1961.

OBJEVENÉ PECE I ZDIVA V OKOLÍ

Další objevy, hlavně novověkého stáří, učinili archeologové v bezprostředním okolí skleníku, kde je ale limitovala hloubka plánovaných výkopů. Našli dvě pece, zřejmě z osmnáctého století, a dvě základová zdiva blíže neurčené funkce. „U jedné z konstrukcí bychom přitom snad mohli uvažovat o pozdně středověkém, popřípadě raně novověkém stáří. Druhé zdivo, především na základě jeho charakteru, lze s určitou mírou pravděpodobnosti zařadit do období po třicetileté válce," sdělila Sedláčková.

Do dalšího výzkumu se archeologové pustí při výkopu stavební jámy pro technické zázemí nového skleníku. „Je přitom nutné zmínit, že se nacházíme pouhých šedesát metrů vzdušnou čarou od prozatím nejstaršího brněnského kostela, takzvané první starobrněnské rotundy," zmínila vedoucí výzkumu Sedláčková. Odborníci proto mohou učinit ještě starší než novověké objevy.

Obnovený Mendelův skleník v augustiniánském opatství na Starém Brně.
Zásadní místo pro vznik genetiky: na Starém Brně obnoví Mendelův skleník

V původním skleníku podle předpokladů provedl opat a vědec Gregor Johann Mendel alespoň část svých experimentů, s jejichž pomocí položil základy genetiky. Objekt nechal v polovině devatenáctého století postavit tehdejší opat kláštera Cyril František Napp, který se řadil k výrazným Mendelovým podporovatelům.

Obnovený skleník vznikne na základech původního v příštím roce, kdy uplyne dvě stě let od narození Mendela. Podobu objektu navrhli architekti z ateliéru Chybik+Kristof.

Ve skleníku se budou konat výstavy, vernisáže, menší koncerty nebo workshopy. Stane se také místem pro komunitní setkávání. „Bude v něm i signifikantní připomínka křížení hrachu, kterým se Mendel celosvětově proslavil, když na pokusech s ním definoval jako první člověk na světě základy dědičnosti," přiblížil ředitel obecně prospěšné společnosti Společně, která se dlouhodobě stará o popularizaci odkazu Mendela, Jakub Carda.