S věkem výrazně ubývá svaloviny u žen i u mužů, ale váha neklesá. „Člověk se potom hůř pohybuje a ztrácí schopnost síly, aby ustál různé pády. Kvůli tomu si častěji přivodí nějaké zranění," vysvětlil vedoucí výzkumu Jan Cacek.

Vědci proto chtějí, aby se o významu pohybu více mluvilo. „Výdaje na léčbu těchto zranění u starších lidí jsou podobné jako výdaje na cukrovku. O té se ale mnohem víc mluví," poznamenala členka výzkumného týmu Dita Hlavoňová.

Podle výsledků se už třicetiletí muži se často pohybují v pásmu nadváhy. „Takzvaný body mass index, tedy poměr výšky a váhy, mají v normě muži pouze mezi osmnácti a devětadvaceti lety. Ti nad třicet let už mají průměrně mírnou nadváhu a s rostoucím věkem se tato hodnota zvyšuje. Nejobéznější jsou muži nad sedmdesátkou," vysvětlil Cacek.

Ženy si vedou lépe. Nadváha se častěji objevuje až po padesátce.

Důvody jsou zřejmé. „Lidé se totiž málo hýbou, sedí u počítačů a přibývají na váze. Proto se také ve větší míře projevují civilizační choroby," vysvětlil děkan fakulty Jiří Nykodým.

Účastníci navíc často přeceňovali své výkony. „Například v dotaznících respondenti uváděli, že chůzí stráví průměrně hodinu denně. Při běžné rychlosti by tak měli zvládnout doporučovaných deset tisíc kroků. To ale podle výsledků z následných měření není možné. Pokud by to skutečně ušli, museli by se velmi přejídat. Buď je tedy jejich pohyb málo intenzivní, nebo se přeceňují," domnívá se Cacek.Pro zvětšení klikněte

Výzkum se zaměřil i na chůzi. „Sledovali jsme, jak chodidlo došlapuje na podložku. Pro spoustu noh je bohužel typická propadlá klenba. Je to důsledek špatně zvolených bot a toho, že upadá význam pěší chůze. Oblíbenější je auto," vysvětlil proděkan pro vědu a výzkum Martin Zvonař. Dodal, že vědci už proto začali spolupracovat s výrobci obuvi.

Do tříletého výzkumu brněnských vědců se zapojilo téměř šest tisíc lidí z celé republiky ve věku osmnáct až pětaosmdesát let. Ti vyplňovali dotazníky. Dvanáct set z nich absolvovalo i podrobné vyšetření. „Většina lidí pocházela z jižní Moravy, a to kvůli poloze našeho pracoviště. Jezdili jsme ale měřit i do jiných krajů například na akce pro rodiny, kam zamíří větší množství lidí," vysvětlil Cacek.

Zúčastnila se i studentka Tereza Procházková. „Jsem za tu možnost vděčná. Dozvěděla jsem se hodně informací o svém těle. Za podobná vyšetření bych jinak zaplatila spoustu peněz," objasnila mladá žena.

Tým z fakulty sportovních studií doufá, že výsledky výzkumu neskončí někde ve skříni. Kromě již zahájené spolupráce s výrobci obuvi žádají o grantovou podporu pro česko-norský výzkum fyzické zdatnosti dospívajících. Chtějí také spolupracovat s lékaři a školami. „Právě ti mají velmi dobrou možnost ovlivnit chování lidí," řekl Cacek.

Třetí hodina tělocviku budí rozpory
Brno – Tři hodiny tělocviku týdně místo současných dvou chce zavést ministr školství Marcel Chládek. Brněnští vědci, kteří poslední tři roky zkoumali fyzickou zdatnost lidí v České republice, to vítají. Ředitelé škol jsou ale skeptičtější.
Podle proděkana pro vědu a výzkum fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně Martina Zvonaře je důležité i to, jak bude tělesná výchova koncipovaná. Současné školství se snaží vychovávat vrcholové sportovce. Podstatnější je, aby děti získaly kladný vztah k pohybu," domnívá se.
Zvonař zdůraznil, že výzkum brněnských vědců mapoval návyky dospělých. „Děti ale dělají hlavně to, co vidí u svých rodičů. Že se děti málo hýbou, se obecně ví. A tento problém je potřeba řešit. Pokud jim pohyb není vlastní po odchodu ze základní školy, těžko se to budou učit později. Nemyslím si, že to změní jedna hodina tělocviku navíc, ale spíš to pomůže, než uškodí," řekl.
Plán zavést třetí hodinu tělocviku vítá například ředitel základní školy v ulici Jana Babáka v Brně Ivo Pokorný. „Rozhodně by to nebylo špatné. Víme, že děti netráví tolik času venku jako dřív, takže to vnímám pozitivně," poznamenal.
Dodal však, že by tento krok s sebou přinesl i komplikace. „Tuto hodinu bychom museli zařadit do rozvrhu na úkor nějakého jiného předmětu. Znamenalo by to řešit otázku, který předmět o tu hodinovou dotaci zase ošidíme," vysvětlil Pokorný.
Podle ředitele základní školy v brněnské Vejrostově ulici Zdeňka Černoška je ale celý nápad nereálný. „Nedokážu si to organizačně vůbec představit. Museli bychom učit do večera, než by se všechny třídy stihli v tělocvičně prostřídat. Znamenalo by to také sehnat další učitele a nejsem si jistý, že to někdo zaplatí," sdělil.
Plán zavést v základních školách třetí hodinu tělesné výchovy je součástí rozsáhlejší strategie ministra školství Marcela Chládka týkající se výchovy dětí ke zdravému životnímu stylu. Chce také vymýtit ze škol nezdravé potraviny prodávané v automatech a podpořit školní jídelny. Plánuje i obnovení preventivních prohlídek.