„Už dlouho například pozorujeme, že samci pavouků dokáží určit věk samice nebo zda se již pářila. Následně vyhledávají samice mladší a dosud nespářené. Vídáme i pokusy uplatit samici různými dárky,” popisuje Sentenská.
Nový výzkum, kterému se bioložka věnovala na stáži v německém Greifswaldu, je však revoluční. „Dosud jsme si mysleli, že pavouci při páření svými kopulačními orgány nic necítí a nevnímají,” vysvětluje. Při zkoumání jejich vnitřní struktury u listovníka se jí však naskytl nečekaný pohled. „Ve vzorcích jsem si všimla něčeho, co vypadalo jako nervová tkáň. Nejdříve jsme mysleli, že se jedná o omyl,” popisuje průlomový moment Sentenská.
Její podezření se však potvrdilo. A kromě nervové tkáně objevili výzkumníci i dosud nepopsaný smyslový orgán. „Mění to způsob, jakým sexuální chování pavouků chápeme. Přítomnost smyslového orgánu naznačuje, že pavouci pravděpodobně přijímají při kopulaci nejrůznější informace a mohli by na základě nich dokázat přizpůsobit své chování. Například investovat větší množství spermií do perspektivnějších samic,” vysvětluje výzkumnice.
Lenka Sentenská doufá, že studium pavouků ukáže lidem, nakolik zajímavé může jejich chování být a třeba jim i pomůže zbavit se strachu. „Několik mých kolegů se pavouků přestalo bát po tom, co je začali zkoumat. Moje máma je alespoň přestala zabíjet,” uvádí.
Ke studiu pavouků se Sentenská dostala už při bakalářském studiu. „Když jsem se hlásila na vysokou školu, myslela jsem, že bych mohla studovat třeba obratlovce. V našich podmínkách však studium afrických šelem nebo slonů není jednoduché. Nakonec jsem tak skrze nabídku mého tehdejšího vedoucího Stana Pekára skončila právě u pavouků,” vysvětluje. Studium nepříliš populárních tvorů si však pochvaluje. „Pavouci jsou tak trochu tajemní, jejich chování je málo probádané. Myslím, že se do budoucna můžeme těšit na další zajímavé objevy,” uzavírá.
ZUZANA PEKÁRKOVÁ
