Na pojmenování teprve čeká a pro veřejnost zůstane podle všeho nepřístupný. „Je to velká věc. Na Harbešské náhorní plošině u Vilémovic je známo velmi málo jeskyní. Kromě speleologického hlediska je objev zajímavý i co se týká biologie. Jeskyně je v relativně malé hloubce pod povrchem a její výzkum bude v budoucnu určitě přínosný,“ řekl Deníku Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Podobné objevy se dají v poslední dekádě podle jeskyňářů spočítat na prstech jedné ruky. U Vilémovice začali kopat před dvěma lety v takzvaném Ševčíkově závrtu. Nejprve se museli dostat přes černou skládku k jícnu podzemní chodby. „S odklízením odpadků a nánosů pomohl bagr,“ informoval za speleologickou skupinu Myotis Jan Flek.

Jeskyňáři věděli, že po větších deštích nebo po jarních táních ve zmíněné lokalitě voda odtéká do podzemí, a dává tušit rozsáhlejší prostory pod povrchem. „Pod skládkou se podařilo najít jícen závrtu, ale ten se místy zužoval jen na dvacet centimetrů. Kluci si proto museli pomáhat patronkami a narušovat jimi skálu. Postupně se dostali do sifonu, který byl plný bahna a vody. Jeho vyčištění bylo velmi složité,“ dodal Flek.

Zdroj: Youtube

Vodu odčerpali několik desítek metrů na povrch a bahno uskladnili v podzemí v jutových pytlech. Po další práci v podzemí narazili na malou chodbu, která vedla vzhůru k dómu. Oficiálně nové jeskynní prostory objevili loni v září. „Ale dokud není vše zanesené v mapách, tak se o objevu nedá mluvit. Dostat mapéra do podzemí i s jeho vercajkem byl docela problém, ale nakonec se vše povedlo. Nyní se zkoumají komíny a další prostory. Je tam velký potenciál, že dóm pokračuje dál,“ poznamenal jeskyňář.

Objevené podzemní prostory mají podle něj nedotčené krápníkové kulisy. V různých barvách, s nádhernými detaily i krápníky, které svým růstem popírají gravitační zákony. „Dóm ještě pojmenovaný nemáme. Většinou nese jméno po nějaké události nebo něčem, co je spojené s jeho objevením. Budeme jednat o proražení nového chodu přes komín. Veřejnosti zůstane podle všeho nepřístupný,“ dodal Flek.

Sonda pod Jedničkou

Podobný dóm s krápníkovou výzdobou objevili speleologové před dvěma lety v Moravském krasu v jeskyni Sonda pod Jedničkou u Holštejna na Blanensku. Konkrétně v části nazvané Studna. „Pod stropem se otevřela volná dutina. Zpočátku to byla úzká chodba, která však po několika metrech vyústila do dómu. Ten v mnoha ohledech předčil očekávání. Dno prostory vyplňuje suťový kužel, po kterém jsme vylezli nahoru a zjistili, že prostora pokračuje i na druhou stranu a rozděluje se. V této části je zachovaná i krápníková výzdoba,“ řekl tehdy Deníku Jan Mrázek z Moravského speleologického klubu.

Dóm měří v nejdelší ose bezmála čtyřicet metrů, napříč má necelých dvacet. „Na několika místech jsme objevili náznaky dalšího pokračování. Z hlediska této části Moravského krasu se jedná o významný posun. Podobné objevy z posledních let by se totiž daly spočítat na prstech jedné ruky,“ dodal Mrázek.Celý komplex podzemních chodeb je veřejnosti nepřístupný. Většinu z nich objevili jeskyňáři před dvacet lety. Jedinečné prostory s bohatou krápníkovou výzdobou objevili v krasu před osmi lety také členové speleologické skupiny Moravský kras. Pojmenovali je po jednom z kolegů, Matalova Vymodlená. Sutí a zeminou se do ní prokopávali rok a půl. „Nachází se tam veškeré druhy krápníků, které z Moravského krasu známe. Včetně takzvaných záclon a dalších útvarů," popsal tehdejší objev předseda skupiny Michal Šenkýř.