S šelmou se ten den překvapili navzájem. Nejdůležitější bylo podle třiačtyřicetiletého muže zachovat klid a nezačít utíkat. „Tygr by mě mohl začít považovat za kořist. Obvykle útočí zezadu a prokousne oběti vaz," vypráví ochránce přírody. I když se v něm tehdy všechno bouřilo, aby se dal na útěk, zachoval chladnou hlavu a zvolna vycouval pryč.

Od roku 2009 se Jeglík snaží chránit tygry, orangutany, slony a další ohrožená zvířata na indonéském ostrově Sumatra. Založil neziskovou organizaci Prales dětem, která vykupuje džungli při hranici národního parku, aby pytlákům ztížili přístup do pralesa. „Nedávno jsme získali nejvyšší licenci k ochraně přírody, kterou může nevládní organizace v Indonésii dostat. Pod patronátem budeme mít na tři roky dva tisíce kilometrů čtverečních národního parku," vysvětluje Jeglík.
Na místě se chystá s dobrovolníky sledovat pomocí fotopastí pohyb ohrožených druhů zvířat i pytláků. „Jsou dvě skupiny lovců. Jednu tvoří obyčejní vesničané, kteří si přivydělávají chytáním zvířat do pastí. Ale co se týká lovu tygrů, nosorožců a slonů, tak to jsou ozbrojení profesionálové," tvrdí muž.

Jeglík pochází z brněnských Židenic a dřív pracoval u kriminálky. Čtyři roky žil na lodi a v Indonésii pracoval jako instruktor potápění. „Když jsem navštívil prales na Sumatře a poprvé viděl orangutany a tygří stopy, byl jsem z toho úplně u vytržení," říká ochránce přírody.

Část roku tráví Jeglík a jeho spolupracovníci v džungli, část v Česku. „Většinu peněz získáváme z darů lidí od nás a ze Slovenska," vysvětluje muž. S ním či jeho spolupracovníky se mohou lidé potkat například na brněnském Zelném trhu, kde mají informační stánek.

Sumaterský tygr je nejmenší poddruh tygra. V přírodě jich podle odhadu odborníků zbývá mezi třemi sty a sedmi sty jedinci. Pár těchto šelem chová i brněnská zoo.