Od tradičního modelu vzdělávání se odlišuje i následné učení. Vyučovací hodina zde trvá šedesát minut, což podle ředitele školy Vítězslava Dohnala dává dětem prostor k přestávkám i uprostřed práce. Předměty jsou prakticky pouze čtyři, čeština, matematika, angličtina a takzvaný svět v souvislostech. U posledního zmíněného jde o balík, kde se v tematické výuce propojují různé znalosti. „Často začínáme otázkou Proč. Odpovědí je v dobách umělé inteligence všude plno, důležité je správně klást otázky," vysvětlil Dohnal.

Samotný rozvrh se proměňuje v průběhu týdne. Například v úterý je školní shromáždění, kde se sejde celá škola a řeší její pravidla či různé akce a výlety. Na ty přichází řada zpravidla ve čtvrtek. „Čtvrtky jsou expediční, snažíme se vyrážet mimo školu, ať už do přírody či muzea. V pátek mají starší děti studovnu, kde si samy plánují činnost na příští týden, reflektují a dodělávají věci z toho uplynulého," dodal Dohnal.

Rozlučkovou jízdu s trolejbusy Škoda 14Tr, 15Tr a autobusem Karosa B961 uspořádal v neděli dopravní podnik v Brně.
Loučení s vyřazenými trolejbusy v Brně: naposledy se jimi svezly davy lidí

Zatímco v tradičních školách vzdělávají děti učitelé, ve Scio škole fungují takzvaní průvodci. „To slovo vyjadřuje jejich hlavní činnost. Dětem pouze nepředáváme naše znalosti, ale provádíme je v procesu vzdělávání tak, aby se samy učily," uvedl ředitel školy. Průvodce škola vybírá nejen na základě pedagogických dovedností, ale také vztahu k dětem a naopak. Důležité je při zaměstnání průvodce i to, zda má vlastní zájmy a koníčky. To má sloužit jako prevence proti vyhoření a zároveň jako inspirace pro děti.

Ve Scio škole děti nedostávají známky, ale slovní zpětnou vazbu. „Zaměřujeme se na rozvoj celého člověka, ne jen jeho částí a orientujeme se na budoucnost," popsal dle jeho slov hlavní výhody školy její ředitel.

Výzvu vidí Dohnal především v možném nesouladu s tím, jakou školu očekává hlavní proud. „Častá je otázka rodičů jak to bude s přijímačkami na střední školu a jestli se děti naučí všechny informace, které se učili jejich rodiče," zmínil ředitel. Dle jeho zkušeností však v různých srovnávacích zkouškách žáci z heršpické školy dosahují srovnatelných či lepších výsledků jako děti z tradičních škol.

Prezident Petr Pavel
Pavel: Demonstrace v Brně kvůli smrti Roma nebyla šťastná, ocenil Romeu

Protikladem k alternativním metodám výuky je například základní škola Tuháčkova v Komárově. Děti zde učí běžným způsobem. Většina tamějších žáků se dle ředitelky školy Jany Hanákové úspěšně dostane na obory středních škol, které si vybrala, a na těchto školách vydrží. „Mám pocit, že jsou psychicky odolnější, dokáží se zařadit do běžného života, jsou ochotni se přizpůsobit změnám, které je v průběhu studia i života potkávají. Vědí, že něco musí v dané chvíli vykonat, dokončit i když se jim zrovna moc nechce nebo je to nebaví," zhodnotila Hanáková.

Tradiční model výuky má podle Hanáčkové ve vzdělávacím systému pevné místo. Přesto se však proměňuje. „Na prvním stupni je vzdělávání pojato velmi činnostně, se spoustou metodických her a pomůcek. Zařazujeme projektové dny či vyučovací bloky, maximálně využíváme mezipředmětové vztahy, pracujeme se sebehodnocením dětí," vyjmenovala ředitelka.

Zdroj: Deník/Magdaléna Blažková

Také zde vybírá vedení školy učitele dle přesných kritérií. „Učitel nemůže být jen přednášejícím odborníkem ve svém oboru, ale musí být výborným organizátorem, moderátorem, psychologem, speciálním pedagogem, hercem, právníkem a diplomatem v jedné osobě. Samozřejmě znalý používání moderních technologií," sdělila Hanáková.

Nejnovějším trendem ve vzdělávání je dle ředitelky komárovské školy vedení dětí k samostatnosti uvažování, k zodpovědnosti, spolupráci a toleranci.