Lidé se nadcházejícímu zápasu s Plzní věnují už v tramvaji. „Volal mi kamarád, že Plzeňané na Mendláku vyřvávali urážky na Brno. A policisté nikde. Uvidíme, co bude na stadionu," svěřuje se muž v dresu Komety svému kamarádovi.

Před Kajot arénou fandové vystupují a v dlouhých řadách proudí ke vstupu. Fronty na lístky se netvoří, protože už prakticky žádné na prodej nejsou. Některé z modrobílých dresů jsou ale odlišné. Je na nich znak s hlavou Indiána, tedy symbolem Plzně. Někteří z fanoušků protivníka brněnského klubu mají na hlavě dokonce i indiánské čelenky. „Doufám, že jim brzy spadne hřebínek," komentuje Pavel Čížek.

Patnáct minut před začátkem zápasu je už hala sice plná, ale poměrně tichá. První se svým pokřikem začínají Plzenští. „Heja Plzeň, heja," zní z malého sektoru, který jim je vyhrazený.

Modré srdce

Za Brno jim zatím odpovídají jen jejich bezprostřední sousedé. Tribuna na stání, tedy takzvaný kotel, se ozývá až na přání moderátora. Čte jména hráčů a fandové skandovaně doplňují jejich příjmení.

To už se ale schyluje ke startu utkání. Na ledě ještě přebírá dres Komety a titul hrdiny její fanda herec Tomáš Matonoha. Fanoušci v kotli zvedají nad hlavy kartóny, které dohromady tvoří velký obraz modrého srdce v bílém poli.

Pak spouštějí svůj popěvek beze slov, který ale po chvíli přehluší pískot. Na led totiž vjíždí tým Plzně. Jakmile z kabiny vyběhnou první brněnští hráči, netradičně v červenobílých dresech jako výrazu úcty k hasičům, mění se pískot v potlesk a skandování. „Už jsme tady."

Pak se střídají popěvky jako „Jedeme hoši, jedeme" nebo „I když se nám bude každý smát, my to Brno nenecháme spát."

Zhruba čtvrt hodiny po začátku zápasu je vyloučen jeden z hráčů Brna. Týmu v oslabení se fandové snaží dodat sil. „Hoši bojovat," skandují.

Ale najednou umlkají a vteřinu je slyšet jen radostný pokřik Plzeňáků. Jejich tým dal gól! Šok fanoušků Brna ale trvá jen chvíli. „Kometa!" snaží se svůj tým znovu povzbudit.

Asi za minutu se jejich přání vyjádřené skandováním slova vyrovnat plní. Lidé řvou gól, stoupají ze sedaček a mávají modrobílými vlajkami nad hlavou. „Ještě jeden," zní z ochozů.

Do konce třetiny ale další gól nepadá. „Hra byla výborná. Jsme sice trochu horší, ale doma by se mělo vyhrát," svěřuje se fanoušek Roman Hadraba.

Jiří Fojt je kritičtější. „Plzeň byla lepší, ještěže jsme vyrovnali. Dost nás řežou rozhodčí," myslí si.

Fandění neustává ani ve druhé třetině. Zní třeba pokřik, kdy kotel skanduje „Vzhůru Brno," a po něm to opakuje zbytek stadionu. Ale je slyšet i nespokojenost s rozhodčími. „Pruhovanej dobytek," patří k těm slušnějším pokřikům.

Asi pět minut před koncem třetiny se lidé dostávají do varu. Kometa totiž zamyká Plzeň v jejím obraném pásmu a šance střídá šanci. Nakonec ale zní siréna, aniž by gól padl. „Hra byla dobrá, ale měli jsme dávat góly v přesilovkách," říká už o přestávce Pavel Havlíček.

Co se mu moc nelíbí, jsou fronty. „Jsou na pivo, záchody i u východu ze stadionu. To je šílené," říká.

Hlasité fandění pokračuje i ve třetí třetině. „Máááárek Čiliak," zní z ochozů po výborných zásazích brněnského gólmana.

Jenže na vyprodaný stadion, tedy 7200 lidí, čeká šok. Minutu před koncem, kdy rozhodčí rozzlobil fandy tím, že nepískl faul na brněnského hráče, uniká trojice hráčů Plzně a Tomáš Vlasák dává gól. Fandové nespokojeností pískají, část se jich zvedá ze sedadel a jdou domů. Kotel se snaží ještě hráče do poslední vteřiny burcovat, ale marně. Kometa prohrává 1:2.

Zatímco se plzenští fandové zdraví se svými hráči, ti brněnští se snaží házet různé předměty na rozhodčí. Několik z nich musí mírnit i ochranka. „Takovej hloupej gól. A Zbrojovka dostala nářez na Slovácku. To je den," říká jeden muž v modrobílém druhému.

Optimistická se snaží být Barbora Pátková. „Zítra vyhrajeme a vyrovnáme sérii. Určitě postoupíme," věří.

V neděli se i přes prohru z předešlého dne opět hrnou tisíce lidí do Kajot arény. Ti, kteří nemají lístek, pak zůstávají doma u televize. Nebo míří do restaurací, kde zápas vysílají živě v televizi.

Většinou se ale k fandění moc nemají. Kometa Pub v Kounicově ulici je dokonce zavřený. Moc živo není ani v restauraci v obchodním domě Rozkvět, kde připravili promítání zápasu na plátno. Sedí tam asi tři lidé. „Myslím, že to nedají. Přál bych jim to, ale asi to bude stejný jako v sobotu," je pesimistický jeden z hostů.

Více lidí sleduje zápas na televizích v pivnici na Mendlově náměstí. „Doufám, že to vyhrajem. Ale popravdě jsem rád, že vůbec hrajeme extraligu a dokonce play off. Před deseti roky v nižších soutěžích bych tomu nevěřil," říká Roman Sedláček.

Kromě pokřiku "Góóóóól" ve druhé třetině je ale v restauraci klid. Stejně jako ve sportbaru Aréna v Hybešově ulici. Nefandí se dokonce ani v restauraci Kometa Pub Arena přímo na stadionu. Hokej tam sleduje asi deset lidí. Potlesk však od nich nakonec zazní. Když zápas končí a Kometa díky výsledku 1:0 vyrovnává sérii na 2:2.