Co způsobilo klimatickou krizi?
Fosilní paliva, která měníme na oxidu uhličitý. Roste jeho obsah v ovzduší a to pak stále silněji tepelně izoluje naši planetu. Nevracíme tak do vesmíru všechnu energii, kterou získáváme ze slunce.
Nezastavitelné požáry nebo časté povodně jsou v současnosti problém například amerických států. Může něco takového v případě nesnížení oteplování planety postihnout střední Evropu?
V takové míře ne. Naproti tomu stamilióny obyvatel Indie nebo Indonésie bydlí v oblastech, kde nebude možné přežít vinou vysoké teploty a vlhkosti. Přitom produkují mnohem méně emisí, vztaženo na jednoho obyvatele. Těmto zemím je potřeba pomoct. Nejen penězi, ale i vědomostmi.
Kdo je Jan Hollan
Narodil se 3. prosince roku 1955.
Je ženatý, má dva syny.
Na Masarykově univerzitě vystudoval fyziku
Čtyřicet let pracoval jako hvězdář.
V současnosti se věnuje osvětě o klimatickém rozvratu a externě vyučuje na Fakultě sociálních studií, působí jako dobrovolník v Nadaci Veronica.
Ve volném čase rád kompostuje a v zimě jezdí po Brně na běžkách
Které oblasti postihne stoupání hladiny moří?
V Evropě nejvíc Holandsko, ale kritické to bude pro delty velkých řek hlavně v Asii. Jako ve Vietnamu v deltě Mekongu. Je to obydlená zemědělská oblast s vysokou produkcí. V budoucnu se území zatopí úplně a lidé je budou muset opustit.
Ovlivňuje nyní klimatická krize světovou migraci?
Obyvatelé obvykle migrují v rámci hranic, ale někdy i do Evropy. Pokud se výrazně oteplí, tak bude světová produkce pšenice možná jen poloviční, cena stoupne, to je obrovské nebezpečí.
Má to nějaké řešení?
Je potřeba snížit stravovací návyky. Většina obilí se využije jako krmení pro dobytek. Kdyby lidé jedli méně masa a mléčných výrobků, tak nebude potřeba tolik krmiv. Navíc samotný chov dobytka způsobuje velké emise.
Pokud se emise nesníží, jak bude vypadat jižní Morava v roce 2050?
V Moravě a Dyji vždy nějaká voda poteče, ale sucho bude výraznější. Porostou tu třeba stromy typické pro jižní Španělsko. Výnosy zemědělství budou menší. Nás se bude týkat především to, že miliony lidí klimatická krize někam vypudí. Například náš venkov je vylidněný. Místo pro lidi tam tedy je.
Proč se má obyvatel například jižní Moravy omezit, když tu jsou velké státy, které způsobují více emisí?
Především proto, aby se nestyděl. Je potřeba změnit plýtvavou a nepoučenou společnost. Musí skončit móda konzumu, bez toho snížit emise nejde. Navíc patříme spolu s Brity, Němci a Američany k největším znečišťovatelům.
I v současnosti?
Ano, na jednoho obyvatele máme dvakrát větší emise než Čína. Je to také způsobeno tím, že jsme patřili k průmyslovým zemím. Emise sice úbytkem průmyslu v devadesátých letech klesly, ale musíme je snížit mnohem víc a jít příkladem. Navíc na to máme technologie a můžeme investovat.
Do čeho?
Do rozvoje podstatných odvětví, například do elektrických solárních systémů nebo větrných elektráren. Velká spousta panelů může být na polích svisle a mezi nimi mohou jezdit traktory. Takové instalace navíc budou bránit větru a pole nebudou tak vysychat.
Čím každý může přispět?
Změnou stravovacích zvyklosti, zejména omezení hovězího masa a mléčných výrobků. Méně užívat auta, létat a topit na nižší teploty.
Na kolik stupňů?
Stačí na sedmnáct. Je jistě potřeba stavět lépe izolované bydlení, ale také si zvyknout na nižší teploty. Je to zdraví prospěšné a není to nekomfortní. Dřív se lidé během podzimu na chlad adaptovali a v zimě se pak cítili dobře. Ani ve školách se nemá topit tak, aby se člověk musel hned svléknout.
Jezdí lidé příliš často autem?
Ano, kdyby se Brnem pohybovala třetina aut co dnes, tak vše funguje mnohem lépe. Je potřeba automobilismus nepodporovat. Ve městě vlastnit auto je většinou zlozvyk. Mít velké a těžké auto je zvlášť velká hanba. Stejně jako vystavovat na odiv bohatství a utrácet peníze na osobní spotřebu. Když je někdo bohatý, tak má peníze rozdávat. Má povinnost vůči chudým. Skromnost je ctnost.
Vnímají Jihomoravané klimatickou krizi?
Ti, co něco pěstují, si ji uvědomují, ale nemusí si byt jisti příčinou, tedy tím, že to způsobují fosilní paliva. Lidé, kteří nejsou spojeni s krajinou, mají menší povědomí, hlavní problém je v tom, že běžně nečteme a nedíváme se na kvalitní zpravodajství z Anglie nebo Německa.
Vidíte naději, že se klimatická krize zlepší?
Ano, ale musíme o tom pořád mluvit. Všechny noviny, rádia a televize problém musí připomínat. Sice se už občas stávkuje, ale jak není sucho, tak si na krizi nikdo nevzpomene. Gréta má po světě velkou odezvu, ale u nás velmi malou.
