Podle odborníků obsahuje velké množství vlákniny a další látky. „Je využitelné i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je způsob, který převažuje,“ sdělila Viera Šottníková z univerzitního Ústavu technologie potravin.
Vědci chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky či rohlíky. Nebo ho přidávat do jogurtů. „Mláto je vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík nebo vlákninu, které si lidský organismus nedokáže vytvořit,“ zmínila Šottníková.
Při uvaření sto litrů piva vznikne asi dvacet kilogramů mláta, což je pětaosmdesát procent vedlejších produktů z pivovarského průmyslu.
Původními odpady při potravinářské výrobě se podle Šottníkové zabývá stále více firem. Jednou z nich je i Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. Ze zbytků z vinice vyrábí olej. „Vytřídíme zrníčka, která vylisujeme. Ze dvou tun hroznů vylisujeme zhruba litr oleje,“ přiblížil ředitel společnosti Michal Bureš.
Z přebytku z lisování, tedy z takzvané pokrutiny, pak firma dělá mouku. „Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla škoda,“ uvedl Bureš.
Mouka je bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Z ní pak vyrábí společnost sušenky a tyčinky k vínu. „Z vinařské produkce se dá v potravinářství upotřebit takřka vše, jedinou výjimkou jsou třapiny,“ dodala Šottníková.
