Dvaadvacetiletý muž ve středu dokončil obor tesař na učilišti v brněnských Bosonohách. Ještě předtím stihl vyhrát soutěž České ručičky, ve které Jihomoravský kraj hledal nejlepší žáky učňovských oborů.

„Můj pradědeček byl kolář. Nikdy jsem ho nepoznal, ale je možné, že jsem po něm nějaké geny podědil. Minimálně lásku ke dřevu,“ vypráví Milan Široký. Dobře ví, o čem mluví. Jeho vášeň pro práci s přírodními materiály totiž převážila nad studentskými ambicemi.

Po maturitě se totiž dostal na vysokou školu. „Za prvních čtrnáct dní jsem ale poznal, že to není nic pro mě. Ze školy jsem odešel, a místo toho se vyučil uměleckým truhlářem,“ popsal svá studentská léta. V učilišti v Rosicích u Brna ale jeho cesta neskončila. Znovu si podal přihlášku na vysokou školu, na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. „Tam mě ale nevzali. Protože jsem ještě nechtěl do práce, rozhodl jsem se, že chci pokračovat v práci se dřevem,“ řekl. A tak se dostal na bosonožské učiliště.

Nastoupil rovnou do třetího ročníku. „A hned jezdil po různých soutěžích,“ zavzpomínal. Se spolužákem objeli za rok mnoho klání. Získali druhé místo na mistrovství Slovenska, v Ostravě na soutěži tesařů skončili také druzí. „Na učňovském mistrovství České republiky jsme vyhráli. Tam si mě všimli i porotci Českých ručiček a dali mi ocenění,“ popsal cestu k titulu Široký.

Spíš než ocenění je pro něj ale důležité, že dělá to, co ho baví. „Práce se dřevem, i ta hrubá, je vidět. Nemyslím si, že by byla nějak méněcenná, jak ji občas lidé vnímají,“ je přesvědčen Široký.

Reaguje tak na stále ubývající počet učňů. „Pracovníci z východu nejsou tak zkušení, neumí to, co se člověk může naučit na školách. Doufám, že si mladí brzy uvědomí, že pokud budou všichni projektovat, nebude, kdo by stavěl,“ upozorňuje.

Živit se rukama mu přináší mnoho radostí. „Je krásné, když vidíte, jak práce roste, jak pod rukama něco vzniká a mozek přitom nezahálí,“ líčí.
V září se z učně stane rovnou mistr. „Škola mi to nabídla a já přijal. Navíc jsem se dostal i na vysokou školu, na obor učňovského školství,“ pochlubil se.

Zkušenosti s vedením mladých má. Jako dítě totiž chodil do turistického oddílu a teď ho sám vede. „O prázdninách budu mít na starosti třicet dětí na táboře,“ prozradil své plány na léto Široký. Proto se nebojí, že by nezvládl od září vést učně bosonožského učiliště.

ANETA ŠEDÁ