Cíl je v severoitalském městě Aquileia. „V roce 2018 vznikla Evropská asociace Romea Strata s cílem znovuobjevit a představit starobylou poutní stezku víry a kultury Romea Strata. Vše ale oddálila epidemie koronaviru, takže poutní trasy u nás prošlápneme až nyní,“ řekl Deníku Pavel Lazárek z Římskokatolické farnosti Bílovice nad Svitavou, který pouť na Moravě koordinuje.

Seznam etap moravské části stezky Romea Strata:

* 1. neděle 16. května 2021 Velehrad – Klimentek
* 2. pondělí 17. května 2021 Křtiny – Brno
* 3. úterý 18. května 2021 Brno – Rajhrad – Židlochovice
* 4. středa 19. května 2021 Židlochovice – Popice
* 5. čtvrtek 20. května 2021 Popice – Mikulov
* 6. pátek 21. května Mikulov – sv. Kopeček - Poysdorf

Zdroj: www.cirkevnituristika.cz

Dodal, že severovýchodní Itálie byla od nepaměti velkou křižovatkou, kam směřovaly cesty z východní Evropy a odtud dále pokračovaly do Jeruzaléma, Říma a Santiaga de Compostela. „Krása a bohatství celého putování spočívá v tom, že se půjde po trasách, kudy historicky vedly stezky soli, železa, jantaru nebo hedvábí. Nebude to jen spojení duchovna, ale i historie a kulturního dědictví. Po této stezce v minulosti totiž šli například významné osobnosti jako Mikuláš Koperník, Galileo Galilei nebo Giordano Bruno,“ poznamenal farář.

Putování moravskou částí stezky je rozděleno do šesti etap. Podle Lazárka spojuje místa s bohatou duchovní a kulturní tradicí. Velehrad, Křtiny, Brno, Rajhrad a Mikulov. Romea Strata v České republice využívá tras Cyrilometodějské a Svatojakubské stezky. První etapa Velehrad-Klimentek startuje v neděli.

V pondělí pak vyrazí poutníci ze Křtin do Brna. V pátek je pak na programu závěrečný úsek Mikulov – sv. Kopeček – Poysdorf. „Půjdu trasu ze Křtin do Brna. Moc se těším. Téma poutnictví mě zajímá. Má velký rozměr. Těžko se to popisuje, člověk si to musí vyzkoušet,“ řekl jeden z poutníků Tadeáš Daněk z Blanska. O poutních cestách připravuje dokumentární film.

Ze Křtin půjdou lidé s dřevěnými křížky, které pro ně ručně vyrobí Miroslav Kučera z nedalekého Adamova. „Vyřežu čtyřicet křížků. Zpracovávám dřevo z prořezávky. Ze šeříku, douglasky, buků, tůjí i ovocných stromů. Každý z křížků bude originál. Stejně jako lidé,“ popsal výrobu křížků Kučera.

Pro poutníky vyrobí v dílně u rodinného domku i pastýřskou hůl. Našel si po ořezech pěknou větev z lesní plané třešně. U Kančí studánky. „Odkůruji ji, vyčistím a písmenkovými raznicemi do dřeva vyklepu nápis Zdrávas Maria. Ještě do ní vydlabu prostor pro křížek ze švestky, který tam vklíním. Pastýři také přece neměli lepidlo,“ hlásil ve čtvrtek dopoledne Kučera. K večeru už byla hůl téměř hotová. Na konci poutní cesty na našem území si ji pak převezmou Rakušané.