Titul město nebo městys uděloval v minulosti obci panovník. Podle současného zákona se městem může stát každá obec, v níž žije přes tři tisíce obyvatel. V Rajhradě na Brněnsku překonali tuto hranici letos.

O statut města však Rajhrad žádat nebude. Získal jej po listopadové revoluci proto, že měl v roce 1990 městský národní výbor. „Překročení třítisícové hranice pro nás tedy není dramatické. Jsme moc rádi, že je o bydlení u nás zájem, statut města je určitě vizitkou. Jenže taky přináší problémy,“ povzdechl si starosta Rajhradu František Ondráček.

Ročně se do města přistěhuje v průměru sto lidí. „Vděčíme za to hlavně výstavbě rodinných domků, kterou zahájilo vedení před několika lety. Stěhují se k nám hlavně mladé rodiny. Jenže teď máme nedostatek míst ve školce a taky málo obchodů,“ konstatoval Ondráček.

Obce na Brněnsku, které potřebný počet obyvatel mají a městy nejsou, se do přejmenování nehrnou. „Co nám to přinese? Akorát si všichni musí měnit občanské průkazy a další dokumenty,“ myslí si třeba místostarosta Bílovic nad Svitavou Arnošt Huňař.

Žádné výhody z nového statutu podle něho neplynou. „Jen bychom mohli říkat, že jsme město. Taky v žádostech o dotace hraje roli počet obyvatel, nikoli statut,“ dodal Huňař. Souhlasí s ním i jedna z 3300 místních obyvatel Kateřina Šoupalová. „Kdyby to znamenalo nějaký přínos, tak to vítám. Jinak je mi jedno, jestli jsme obec, nebo město,“ prohlásila.

Ani vedení Veverské Bítýšky, které nyní ke třem tisícům obyvatel chybějí jen tři lidé, změnu kvůli náročnému papírování neplánuje. „Víc tíhneme k vesnici, není tady touha stát se městem,“ řekl starosta Josef Mífek.

Radní některých obcí však vidí ve statutu prestiž. Například ti v Újezdě u Brna, který se stal městem před pěti lety. „Kdyby se změnil jen název, nemělo by to smysl. Samozřejmě to přineslo změnu v přemýšlení. Vědomí, že bydlí ve městě, zvyšuje sebevědomí obyvatel a rozšiřuje jejich zapojení do dění,“ míní místostarosta Karel Hradský.

Ne všichni obyvatelé Újezda s ním však souhlasí. „Bydlím tady od narození a od té doby, co jsme městem, žádný větší přínos nepociťuji. Zviditelnili jsme se, jenže zase vzrostly ceny za pozemky. Nemáme žádné krásné náměstí, a dokonce ani hřiště pro děti,“ zhodnotila současnou situaci například Marie Mezuláníková.

Zatímco ve středověku měla města oproti obcím výsadní postavení vyjádřené třeba povolením pořádat trhy, dnes mají obce a města před státem stejná práva i závazky.