V současné době řeší projektovou stránku stavby. Podle současných odhadů může první fanoušky stadion přivítat v roce 2013. Pokud nenastanou žádné komplikace.

Zásadní jsou peníze

Osud fotbalového kolosea, po kterém pláčou brněnští fandové už víc než deset let, závisí hlavně na penězích. „Odvažuji si tvrdit, že kdyby nebylo hospodářské krize, která nám v posledních dvou letech snížila daňové příjmy o téměř dvě miliardy korun, mohl už stadion stát. Takhle musíme spoléhat na to, že se nám podaří získat peníze od státu,“ vysvětlil brněnský primátor Roman Onderka.

Město doufá, že dotace od státu dostane i díky tomu, že se mu podařilo srazit cenu stadionu z původních téměř dvou a půl miliard na miliardu a šest set milionů korun. „Zjednodušili jsme statiku stavby a ustoupili jsme od uměleckého pokrytí střechy,“ vysvětlil zlevnění architekt projektu Petr Hrůša. Kromě státu a Brna se má na zaplacení stadionu podílet i Jihomoravský kraj.

Sportovní centrum má doplnit i komerční zóna, tedy byty, obchody a kanceláře. „Jsem přesvědčený, že je škoda, aby území bylo přes týden nevyužité. Kdyby tam byl jen stadion, tak lidé přijedou o víkendu na zápas a pak zase zmizí. Proto chceme Ponavu využít i jinak. Konkrétní řešení bude záležet na odborných názorech a také na politické situaci,“ poznamenal Onderka.

Rozvoj je nutný

Rozvoj Ponavy se zamlouvá i brněnskému ekonomovi Ondřeji Moravanskému. „Do oblasti za Lužánkami sportoviště prostě patří. Vnímám to nejen z hlediska ekonoma, ale hlavně jako člověk, který nedaleko bydlí. Rozvoj lokality má určitě opodstatnění,“ podotkl Moravanský.

Ne všichni Brňané jsou však myšlenkou na velký sportovní areál nadšení. „Takovéhle monstrum se podle mě do zástavby v centru Brna nehodí. Určitě by mě to nepřimělo chodit tam pravidelně,“ zkritizovala záměr města například Brňanka Pavla Kašíková.

MARKÉTA FORRÓ
LUCIE HRABCOVÁ