Za pohonné hmoty utratí Jihomoravané přes sedm miliard korun ročně

Proč lidé v Jihomoravském kraji najedou auty ročně méně kilometrů než je průměr České republiky?
Může to být tím, že tady máme velmi dobrou veřejnou dopravu. Kamarád, který byl delší dobu v Irsku a v Anglii, vzpomínal se slzou na brněnské autobusy. A dobrý je také o celý jihomoravský integrovaný systém dopravy, i když na některé spoje musíme čekat docela dlouho.

Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Jak daleko dojíždí lidé autem do práce či školy?
To je otázka dopravní dostupnosti. Řada lidí dojíždí autem jen na nejbližší vlakové nádraží. Kamarád tak jezdí z vesnice na venkově do Tišnova na vlak autem a pak dojede po železnici do centra Brna za pětadvacet minut. Obecně je v této záležitosti tolik proměnných, že se to nedá jednoduše říct.

Co je třeba řešit v krajské dopravě autem?
Důležité jsou opravy a správa silnic a mostů. V Brně také samozřejmě potřebujeme Velký městský okruh, který měl být dokončený už před mnoha lety. Je to stavba krajského významu. Proudí tamtudy mimobrněnská doprava. Pokud třeba tranzitní doprava nepojede centrem Brna, tak se Brňákům uleví.

Na kole můžete do práce jezdit celý rok, tvrdí zastánce cyklistiky Michal Šindelář

Brno – Jižní Moravu vidí Michal Šindelář ze spolku Brno na kole jako oblast velmi přístupnou pro cyklisty. „Není tady žádné extrémně kopcovité město jako Lisabon nebo Sarajevo. A třeba jih kraje je placatý,“ říká Šindelář.

Proč lidé v Jihomoravském kraji najedou auty ročně méně kilometrů než zbytek České republiky?

Na jižní Moravě je více velkých měst jako je třeba Břeclav nebo Hodonín, kde lidé hodně jezdí na kolech. Promítá se to i do krajských statistik.

Jak daleko jsou lidé ochotni za prací či studiem dojíždět na kole?

Podle průzkumu z Prahy je hranice ochoty dojíždět někde na devíti či desíti kilometrech. Dá se to vyjádřit i tak, že lidé nechtějí dojíždět déle než třicet minut. V Brně cestuje do práce přes třetinu lidí méně než dva kilometry.

Kolik dní v roce podle vás mohou lidé reálně dojíždět na kole?

Tři sta šedesát pět. (smích) Ale vážně – počasí není důležité. V Holandsku a Dánsku u moře fouká a lidé tam stejně jezdí na kolech. V Holandsku mají na pobřeží mistrovství světa v jízdě proti větru. Ve Finsku lidé jezdí do minus patnácti nebo dvaceti stupňů Celsia. Jestli existuje klíčový faktor, který ochotu dojíždět na kole ovlivňuje, je to bezpečí. I proto tam, kde lidé na kole jezdí v zimě, mají zařízenou údržbu a prohrnování sněhu. Abych se vrátil k otázce, tak příznivé podmínky pro jízdu na kole u nás jsou asi 350 dní v roce. Ten zbytek představují krupobití nebo silný déšť.