„Je moderní hledat rodinu, své příbuzné a pátrat po tom, odkud pocházejí,“ tvrdí jedenašedesátiletý odborník, který dnes večer pořádá na téma sestavování rodokmenu besedu v židenické pobočce brněnské Knihovny Jiřího Mahena.

Předky v rodině začal Karel Dvořák hledat před pětadvaceti lety. „Našel jsem doklady rodičů ze druhé světové války, které dokazovaly, že byli nežidovského původu. Chtěl jsem si to ověřit,“ vysvětluje první impulz pro sestavení rodokmenu rodiny Dvořák.

Během let se prokousal až na začátek sedmnáctého století do třicetileté války a v rodinném stromu má zapsáno čtrnáct generací. „Předci byli vlastníky svobodného dvoulánu v Babicích,“ ukazuje na první jména v seznamu. Sestavit rodokmen je podle Dvořáka problematické. Člověk se musí obrnit trpělivostí při hledání v archivech a matrikách, musí umět dobře německy a naučit se číst staré písmo kurent. Špatně se pátrá na konci osmnáctého století, kdy se měnily systémy záznamu.

„Do dob Marie Terezie se ale dostane prakticky každý,“ dává hledačům předků naději genealog. Prvním krokem k úspěšnému bádání mezi zažloutlými dokumenty je vyhledání rodných listů rodičů a prarodičů. Důležité je nedat na vyprávění. „Takové povídačky od prababičky většinou nejsou pravdivé,“ upozorňuje Dvořák.

Rodokmen může být i originálním dárkem. Málokdo ale dokáže rozvětvený strom rodiny sestavit. Pokud se obrátí na genealogy, musí počítat s tím, že sáhne hluboko do peněženky.

„Nalezení předků tak do poloviny osmnáctého století přijde asi na patnáct tisíc korun,“ upozornil Dvořák.

V Brně se profesionálnímu sestavování rodokmenů věnuje šest odborníků, kteří se scházejí v Moravské genealogické a heraldické společnosti.