Podle nejnovějšího výzkumu brněnské společnosti Sodatsw si čím dál víc ředitelů škol začíná důležitost dobrého zabezpečení uvědomovat. „Zodpovídají totiž za školní počítače a jejich obsah,“ vysvětlil výkonný ředitel společnosti Sodatsw Martin Hanzal. Firma oslovila ve výzkumu 940 škol. Zjišťovala postoj ředitelů k otázce kybernetické bezpečnosti. Výsledky ankety ukázaly, že pouze třiadvacet procent z nich vnímá zabezpečení školních počítačů jako dostatečné.

Spoléhají na správce

Podle odborníků se přitom dá kvalitní program na zabezpečení počítačových učeben koupit i za pět tisíc korun. „Umí zakázat přístup na erotické stránky a sleduje činnost žáka na počítači,“ vysvětlil Hanzal. Dodal, že většina škol přesto spoléhá pouze na aktivní dozor správců počítačových učeben a jednoduché zabezpečení základními softwarovými nástroji.

Ředitelé škol se ale shodují, že ohlídat žáky před vstupem na stránky s erotickým nebo násilným obsahem je nemožné. „Jsou k internetu připojení i přes mobil a mají své notebooky s datovými kartami, takže to lze jen těžce ohlídat,“ uvedl například zástupce ředitele Střední školy lesnické a rybářské v Bzenci na Hodonínsku Martin Dubravec. Školní počítače jim hlídá firma, která kontroluje přístup dětí na nevhodné stránky.

Většina škol má své vlastní odborníky starající se o zabezpečení počítačů. Ti zároveň sledují, jaké internetové stránky si děti prohlíží. Na boskovickém gymnáziu správce sítě umožnil přístup k počítači jen prostřednictvím přihlášení. „Žáci navíc mohou stahovat jen omezené množství dat, takže třeba stahování filmů přes školní síť nepřipadá v úvahu,“ vysvětlil správce na boskovickém gymnáziu Petr Drahoš.

Na břeclavské základní škole Slovácká nesmí mladí dokonce ani na sociální síť Facebook. „Toto zabezpečení máme od letošních letních prázdnin. V hodině je učitel, který za počítače zodpovídá. Správci sítě se navíc ukazuje, na co se děti dívají,“ řekla ředitelka školy Iva Jobánková.

Ne všechny školy jsou ale v hlídání dětí a zabezpečení počítačů tak důsledné. Například vyškovský žák Martin Bebar tvrdí, že mladé nikdo nekontroluje. „Chodím do osmé třídy a výpočetní techniku už nemáme, ale když potřebujeme něco na počítači, stačí se domluvit s učitelem. Pak už nás dál nikdo nehlídá,“ řekl Bebar.

Hlídá i knihovna

Hlídat přístup na internet však nemusí jen školy, ale i organizace, kde si mohou lidé webové stránky prohlížet. Například v Mahenově knihovně v Brně si děti nesmí stahovat data na svá úložná zařízení. „Je to možné jen na disky, které prodáváme,“ upozornila za knihovnu Hana Vacková. Čtenáři mají také zamezený přístup na stránky s erotickou tematikou.

Dětská psycholožka Marie Vignatiová říká: Jak chránit dítě? Důležitý je hlavně zájem rodiny

ROZHOVOR - S případy dětí, které se staly na internetu obětí pedofilů, se ve své ordinaci setkává často. Zamezování přístupu k některým stránkám má podle brněnské dětské psycholožky Marie Vignatiové smysl. „Rodiče si musí uvědomit, že doma nemají jen andílky, ale i čertíky,“ říká psycholožka.

Čím to je, že některé děti si mohou na internetu prohlížet, co chtějí?
Je to dané laxním přístupem rodičů k trávení volného času dětí. Ty pak mohou začít dělat věci, které jsou v jejich věku nevhodné. Pak se mohou setkat s nebezpečnými lidmi s úchylnými sklony a poruchami osobnosti. Mohou to být také deprivované osobnosti nebo lidé, kteří nejsou duševně nemocní, ale jsou morálně vadní.

Jsou víc důvěřivější ve sdělování informací o sobě po internetu dívky, nebo chlapci?
Sdílnější jsou děvčata. Je to dáno tím, že mají menší strach z neznámých lidí.

Má smysl dítěti zakazovat nebo omezovat přístup k počítači?
Ano, má to smysl a velký. Omezení se ale musí řídit jeho věkem, potřebami, povahou a vyspělostí. Někdy se zákaz internetu používá jako trest nebo odměna, což není špatná metoda. Je ale rozdíl, jestli má dítě pouze přístup k počítači, kde mu pouštíme pohádky či hry, nebo když má vlastní techniku. Tu používá samostatně a mnohdy zdatněji než rodiče či prarodiče.

Jak se dá předejít tomu, aby se dítě stalo obětí pedofila nebo podvodníka na internetu?
Jde především o zájem rodičů a rodiny o to, co chlapec či děvče prožívá. Rodiče musejí jít příkladem a snažit se o komunikaci s dítětem a trávit s ním čas.
Jak vážný dopad může mít na psychiku dítěte, když se stane obětí pedofila na internetu?
Je rozdíl, zda se s pedofilem setká, nebo zda komunikují jen na stránkách. Největší nebezpečí je v přímém kontaktu s takovou osobou. Nejčastěji to bývají cizí lidé, ale mohou to být i příbuzní a známí. Pozor, aby za falešným profilem nebyl někdo velmi blízký, který dítě i nás dobře zná. Je nutné vždy vědět, kde dítě je a s kým.

Jak se dá takovému dítěti pomoci?
Pomoci se dá dlouhodobější psychoterapií. Obětem trestných činů pomáhá například Bílý kruh bezpečí, Linka důvěry, Linka bezpečí nebo Modrá linka.

Pozor na fotky z večírků

Pedofilové, zloději a podvodníci každý den číhají na internetu a čekají, až se jim podaří nalákat nějakého mladistvého, který je lehce manipulovatelný.

Případů, kdy se takto nechá někdo podvést, řeší kriminalisté na jižní Moravě ročně desítky. Jeden z nejnovějších se týká pětatřicetiletého muže, který se vydával na seznamce za patnáctiletého chlapce. „Z nevinně vypadající konverzace to vždy sklouzlo k debatě o sexu. Vyhledával dívky ve věku od dvanácti do patnácti let. S šesti se osobně setkal a zneužil je. Odehrálo se to vždy bez násilí. Přesvědčil je,“ přiblížil případ brněnský kriminalista Stanislav Kovárník. Dodal, že pachatel také dívkám posílal fotky svého přirození.

Muži hrozí až pět let za mřížemi a léčba. Podle Kovárníka pedofilové výši trestu neřeší. „Mají pohnutku, která je nutí k jednání,“ upozornil.

Krajští kriminalisté často nacházejí i internetové stránky s dětskou pornografií. Jednu založil muž, který dva roky znásilňoval desetiletou dceru své družky. „Zveřejňoval fotky sebe a nahé dívky,“ nastínil nejvážnější případ Kovárník. Hrozbou ale podle něj nejsou jen pedofilové. Kriminalista varuje také před podvodníky obchodujícími na internetových aukcích.

Jak se bránit praktikám pedofilů a podvodníků radí policisté dětem ve školách. Pomocí preventivního programu. „Zdůrazňujeme, aby si na profily nedávaly všechny osobní informace,“ podotkla preventistka Zdeňka Procházková.

Často ji děti po přednášce vypráví, jak narazily na falešné profily v sociálních sítích. „To je úspěch. Děti začnou nad možnou hrozbou uvažovat a informace o sobě si na sociální síti smažou nebo vůbec neuvedou,“ myslí si Procházková.

Problematické je také zveřejňování fotek na internetu. Kovárník varuje především před těmi z večírků. „Fotka zveřejněná na internetu si žije vlastní život. Kdokoliv si ji může stáhnout a uložit. Lze ji najít i po několika letech. To může být u některých zaměstnání problém,“ varoval Kovárník.