Členové brněnské židovské obce se však v synagoze v ulici Skořepka sešli už v předvečer svátku, aby chanuku oslavili společně. „Na děti čekaly dárky a po obřadu v synagoze pokračovaly oslavy i v sídle obce,“ uvedl brněnský rabín Šlomo Kučera.
Chanuka Židům připomíná znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu ve druhém století před naším letopočtem, který obsadil syrský král. Když se Židům podařilo chrám znovu získat, zapálili na místě svícen. Ten vydržel hořet osm dní, a to i přesto, že v něm byl olej pouze na jeden den.
Právě tento zázrak dal svátku světel jméno a na jeho připomínku zapalují Židé každoročně po osm dní postupně osm svící. „Na svícnu je ještě svíce devátá, které se říká šamaš neboli sluha. Slouží k zapalování osmi hlavních svíček,“ vysvětlila Erika Bezdíčková z brněnské židovské obce.
Na památku oleje, který hořel osm dní, se také jedí pokrmy připravené na oleji. Tradiční jsou mastné koblihy či placky. „Z dětství si také pamatuji, že se vždy nakoupily ořechy a o ně jsme hráli s čtyřstěnnou káčou zvanou trenderl,“ vzpomíná Bezdíčková.
Osm svící, káča i koblihy patří k chanuce v mnoha rodinách dodnes. „Dětem přitom vysvětlujeme, že chanuka je svátek světla a zázraků. Ukazuje nám rozdíl mezi světlem a tmou. K zahnání tmy totiž stačí jedna svíčka,“ vysvětluje Ravit Levy Mond, která se svým manželem žije v Brně.
Někteří brněnští Židé cestu ke starým tradicím teprve hledají. „Rodinná pouta i tradice se kvůli událostem minulého století mnohde přetrhaly. Vrátit se k tomu, co bylo například pro naše dědečky a babičky běžné, teď není vůbec snadné,“ zhodnotila další členka obce Eva Nepevná.
Tradice svátku světel a jeho význam si Židé letos nepřipomínají jen mezi sebou. Lidé, kteří se o něm chtějí něco dozvědět, jsou příští úterý v pět hodin zváni do synagogy. Čeká je povídání nejen o chanuce, ale i o historii této nenápadné stavby. „Přijít mohou všichni, které toto téma zajímá,“ doplnila Bezdíčková.
