„Stěžoval si na pocit jako by mu někdo hrudník zatížil závažím. Za několik minut úplně zbledl. Sanitka přijela asi za čtvrt hodiny a tátu odvezli do nemocnice,“ popsala žena.

Podobně jako jejímu otci záchranáři v kraji v loňském pomohli více než devětadevadesáti tisícům pacientů. Přibližně každý čtrnáctý výjezd se týkal dětí a mladistvých do devatenácti let. Nejčastěji posádky záchranky jezdily ke kolapsům, hypertenzi, dušnostem, bolestem na hrudi, psychózám a úrazům, včetně těch u dopravních nehod. Dalšími diagnózami byly například akutní infarkt či cévní mozková příhoda. Pomáhali jsme také při porodech,“ vyjmenovala mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.

Vloni jihomoravští záchranáři podnikli přes 102 tisíc výjezdů, to znamená o jeden a půl tisíce méně než v předchozím roce. Číslo je to ale stále vysoké. Sanitky se totiž dožadují i lidé, u kterých to není potřeba. Podle mluvčí Bothové o tom svědčí například rozdíl mezi počtem hovorů na tísňovou linku a počtem případů, kdy sanitka opravdu odjela za pacientem. „Denně v celém kraji vyjede záchranka přibližně 280krát, přitom volajících na tísňovou linku je zhruba dvojnásobek. Velkou část případů operátoři vyřeší po telefonu, doporučí návštěvu praktického lékaře nebo lékařské služby první pomoci nebo zkonzultují podání vhodné medikace, například pro snížení teploty,“ popsala.

Ačkoliv jsou záchranáři a dispečeři tísňové linky připraveni poradit laikům, kteří vždy nedokážou vyhodnotit závažnost situace, trápí je množící se dotazy na banality, které by lidé mohli vyřešit se svým praktickým lékařem nebo si zajít pro radu do lékárny. Jak už Brněnský deník Rovnost v minulosti informoval, někteří lidé volají na tísňovou linku třeba kvůli viróze. „Někdy hraje roli naprostá nevědomost či neinformovanost volajícího nebo dokonce jeho pohodlnost a snaha získat pro sebe výhodu. Často se také opakují výjezdy k těm, kteří si svoje zdraví záměrně poškozují, například užíváním návykových látek. Právě tyto zákroky pak mohou blokovat naše vozy a může se stát, že posádka nebude dostupná pro pacienty, jejichž zdraví či život jsou skutečně v ohrožení,“ dodala mluvčí Bothová.

Výjezdy jihomoravských záchranářů.

Výjezdy jihomoravských záchranářů.

Autor: DENÍK/Dominika Vrbecká

Poradit se o neakutních zdravotních problémech nebo správném dávkování lékům přitom lidé mohou třeba na webu uLékaře.cz nebo na asistenčních telefonních linkách, které nabízejí některé pojišťovny. Například pro Revírní bratrskou pokladnu (RBP) jednu takovou zajišťuje karvinská nemocnice. „Linka funguje sedm dní v týdnu. Konzultace zdravotního stavu nabízíme hlavně pro naše pojištěnce, ale může ji využít i veřejnost. Pokud o radu a pomoc zavolá cizí pojištěnec, nikdo ho neodmítne, “ řekl mluvčí RPB Ivo Čelechovský.

Dotazy na běžné a neakutní zdravotní problémy nepatří na tísňovou linku. Rady lékaře na telefonu nabízí některé zdravotní pojišťovny.

- Revírní bratrská pokladna (213) : 840 111 245

- Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (211): 283 002 772

- Oborová zdravotní pojišťovna (207): 844 111 000