Devatenáct záchranářů se do Brna vrátilo v noci na sobotu. V pondělí převzali zlaté medaile Jihomoravského kraje. Podle odborného vedoucího traumatýmu Petra Nestrojila byla práce v Nepálu náročná. „Lidé pracovali v prachu, vlhkosti i při denních teplotách kolem čtyřiceti stupňů Celsia. Ošetřili řadu zraněných a mnozí z lékařů v Nepálu zažili zemětřesení. Patří jim obdiv," poznamenal Nestrojil.

Skupina pomáhala ve městě Melamči, asi čtyřicet kilometrů severovýchodně od Káthmándú, kde založila tábor. Složité případy odvážel vrtulník na další ošetření do jiných nemocnic.

Rozhovor se zdravotní sestrou si přečtěte v úterním tištěném Deníku Rovnost

Podle Nestrojila k nim zranění přicházeli pěšky. Sami nebo za pomoci blízkých, cesta jim trvala i tři až čtyři hodiny. „Mnozí měli starší poranění. Vzpomínám na případ ženy, která vyskočila z prvního patra rozpadajícího se domu a poranila si páteř. Nebo na skupinu dětí, které popadaly ze stromu a těžce se zranily," řekl vedoucí.

Jedním ze členů týmu byl Milan Krtička, jenž se ostré mise zúčastnil poprvé. „Z profesního hlediska jsme se dostali do doby před sto lety. Používali jsme jen ruce a hlavu, měli velmi omezené zdroje a s těmi jsme museli zvládnout mnoho. Přesto musím říct, že díky celému týmu se nám dařilo v polních podmínkách poskytovat medicínu na evropské úrovni," podotkl lékař Krtička.

Z paměti se mu nevymažou vzpomínky na pomoc obětem zemětřesení. „Emotivní třeba bylo, když jsme amputovali malíček na noze malému chlapci. Pak pravidelně docházel na převazy a kontrolu. Mohlo se také stát, že by bez amputace dostal otravu," poukázal lékař.

Pochvaloval si chování nepálských obyvatel. „Byli velmi milí, přestože zažívali tragédii, kterou si nikdo z nás neumí představit. Stále byli ochotní a spolupracovali," sdělil Krtička.

Tvrdí, že zkušenost v zemi zničené zemětřesením ho změnila k lepšímu. „Naučil jsem se větší pokoře a jsem schopný větších výkonů. Bez stěžování a nadávek," uvedl Krtička.

Původně tým odjížděl na čtrnáctidenní misi. „Nechal jsem doma ženu a dvě děti. Když jsem dostal informaci o povolání do zahraničí, nejprve jsem šel za ní. Hned řekla, že je to potřeba, ať jedu," vzpomněl Krtička. S rodinou z ciziny komunikoval svým mobilním telefonem.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek, který medaile předával, to kritizoval. „Když jedou na misi, neměli by kvůli spojení s rodinou ještě přicházet o své peníze," řekl Hašek.

Další změna, která by podle hejtmana měla nastat, je nasazení týmu v České republice. „Zatím lze tyto lidi nasadit při řešení mimořádných událostí jen v zahraničí. Měli by v případě potřeby zasahovat i doma," podotkl hejtman.