Dokázal pohotově zareagovat a zachránil tak život svému spolužákovi.
Když se k Brněnské přehradě oba kluci vypravili na třešně, žádný z nich netušil, že půjde o pár minut později do tuhého. „Zůstal jsem dole a kamarád mi házel větve s třešněmi na zem. Měl jsem za úkol je chytat. Najednou ale koukám, jak kamarád šlape do prázdna a řítí se obličejem dolů k zemi,“ líčí svůj zážitek Dominik.
V té chvíli se mu zatajil dech. „Ozvala se rána a všude se prášilo. Nevěděl jsem v prvním momentě co dělat, dokonce jsem zapomněl i číslo záchranky,“ říká dnes už s úsměvem Dominik, který věděl, že musí něco udělat.
„Utíkal jsem k němu a začal s ním třást, ale on jen stále opakoval, že chce mluvit s mamkou. Nakonec jsem si vzpomněl, že u něj v batohu najdu mobil,“ vzpomíná dvanáctiletý kluk. Než vytočil číslo na pohotovost, uložil ještě kamaráda do stabilizované polohy.
„Nebylo to pro mě nic nového. Věděl jsem, jak se to dělá ze skautu, kde jsme si to hodněkrát zkoušeli,“ popisuje Dominik. Díky tomu jeho kamarád přežil. „Měl totiž protržený ret, takže mu krev stékala do krku a mohl se udusit,“ říká vážně zachránce.
U liduprázdné přehrady se nakonec objevila paní, která ho odvedla domů. „Byla to shodou okolností psycholožka, takže jsme si cestou domů povídali. Chtěl bych jí zpětně poděkovat, ale nevím, jak se jmenovala,“ přiznává Dominik.
Za svůj hrdinský čin má od města slíbený dar v hodnotě patnácti set korun. „Zatím pořád nevím, co si za to vyberu. Rozhoduji se mezi sálovkama, protože hraji volejbal, a mezi letadlem na dálkové ovládání,“ popisuje novopečený sedmák.
