Brňané vyrazí například do Divišovy čtvrti, kde procesí masek začíná o půl jedné odpoledne. „Loni byl na první ročník úžasný ohlas. Proto bude nyní večerní zábava ve větším sále," uvedl za organizátory Tomáš Pelecký.

Lidé v kostýmech se zastaví v každém domě. „Chtěli jsme obnovit tradici, která už vymizela," vysvětlil Pelecký. Diváci uvidí třeba smrtku nebo i Švejka.

Termíny vybraných masopustů
1. 2. Moravany
1. 2. Divišova čtvrť, Brno-sever
15. 2. Brno-Bystrc
22. 2. Zlobice
22. 2. Hlína u Ivančic
22. 2. Mělčany
28. 2. Tišnov
1. 3. Brno-Líšeň
1. 3. Brno-Komín
1. 3. Brno-Chrlice
1. 3. Brno-Kníničky
1. 3. Brno-Bohunice
1. 3. Ketkovice
1. 3. Čučice
1. 3. Štěpánov
2. 3. Kuřim
4. 3. Brno

Další masopust je v sobotu i v Moravanech na Brněnsku. „Loni se za celý den na akcích vystřídalo kolem pěti set lidí," uvedla pořadatelka Helena Kadlečíková.

Průvod vyjde o půl desáté dopoledne. „Loni v něm šlo sto až dvě stě lidí. Byli převlečení například za medvěda, svatou Lucii nebo bábu s dítětem na zádech," popsala Kadlečíková.

Zatímco dospělí se podle ní drží tradičních masek, dětské maškary jsou modernější. „Chodí hodně za čerty a zvířata," doplnila organizátorka. Z neobvyklých kostýmů lidé loni viděli Harryho Pottera nebo Shreka s Fionou.

Nejvíc ostatků je na konci února a začátku března. Ve Štěpánově na Brněnsku zvolili první březnovou sobotu. „Účast dost závisí na počasí. Ale doufáme, že vytáhneme ven, co nejvíce lidí," uvedla organizátorka Martina Běličová. Štěpánovští v průvodu uslyší třeba harmonikáře.

Účastníci brněnského fašanku se projdou centrem města čtvrtého března. Organizátoři z folklorního souboru Šafrán nově do průvodu pozvali lidi z moravsko-slovenského pomezí. „Tam jsem zvyky ještě živé a oni je na vesnicích dodržují. Ukážou je i v Brně a určitě to bude temperamentní podívaná," řekl Ladislav Urbančík ze souboru.

Na fašank se už těší Brňanka Lucie Malá. „Loni to byla úžasná zábava. Zima se už zdála dlouhá a šedivá a masopust mě rozveselil," zavzpomínala Malá.

V minulém století se ostatky udržely hlavně v okrajových částech Brna, které si zachovaly vesnický ráz. „Lidové zvyky se tam dodržovaly. Upadat začaly v padesátých letech. Režim omezoval hlavně náboženské akce. Kdo se jich účastnil, měl černý puntík," uvedla brněnská historička Milena Flodrová. Fašanky se do Brna a okolí začaly vracet po sametové revoluci.

Masopust je svátkem nevázanosti a hodování. Pro něm následuje čtyřicetidenní půst před Velikonoci.