Pod jednou střechou brněnské polikliniky v Zahradníkově ulici vedle sebe pracují její zaměstnanci i soukromí lékaři. Někteří z nich se rozhodli kývnout na srpnovou nabídku brněnského magistrátu a osamostatnit se. Vedení polikliniky však jejich záměr odmítá, a projednávání privatizace proto včera odložila městská rada.

O soukromou ordinaci má zájem jedenáct doktorů, kteří si teď na ni počkají minimálně o půl roku déle. Osamostatnění by přitom podle nich bylo přínosné i pro pacienty.

„Pokud lékař pracuje sám na sebe, může vydělané peníze zase vložit do zkvalitnění péče o pacienty. Obrovské množství času by mi ušetřilo například to, kdybych si mohl pořídit počítač,“ vysvětlil jeden z praktických lékařů polikliniky Tomáš Lošťák.

Pacienti: Je to jedno

Pacienti soukromých ordinací nezaznamenají prakticky žádnou změnu. Pojišťovnám je totiž jedno, jestli za poskytnutou zdravotní péči zaplatí managementu polikliniky nebo lékaři. Přechod do péče soukromníka neděsí ani pacienty. „Je jedno, ke kterému lékaři jdu. Potřebuji prostě jen to, abych byl za půl hodiny hotový,“ uvedl pacient Milan Šmejkal.

Ředitelka polikliniky Kateřina Vomelová se ale bojí, že privatizace ohrozí chod zařízení. „Vzhledem k hospodářské situaci státu, ekonomické stabilitě polikliniky a k tomu, že je před rekonstrukcí, osamostatňování nepovažuji za šťastný nápad. Odpovídám za hospodaření instituce, která není přes těžkou dobu ve ztrátě. Jakékoli změny a odchody lékařů by mohly způsobit kolaps,“ tvrdí Vomelová.

Privatizaci podle ní nenahrávají ani další okolnosti. „Soukromí lékaři si mezi sebou běžně přetahují pacienty. Navíc nikdo nezaručí, že potom doktoři na poliklinice zůstanou a nepůjdou za nižším nájmem jinam,“ nastínila možné problémy Vomelová. Do budoucna se ale privatizaci nebrání. Chce jen, aby jí předcházela důkladná koncepce ambulantní péče města, která dosud chybí.

Pro okamžitou privatizaci je naopak náměstek primátora Daniel Rychnovský. „Už dvacet let se v té budově nic nezměnilo. Někteří lékaři pět let žádají o nové počítače a pět let na ně čekají. Chtějí si zařídit všechno sami, tak proč jim bránit?“ ptá se Rychnovský.

Rada města přesto schválení privatizace včera stáhla z jednání. „Zdravotní komise magistrátu projednala tento problém jen telefonicky, a to rozhodně není standardní postup. Navíc to ještě má řešit finanční odbor,“ vysvětlil rozhodnutí radních brněnský primátor Roman Onderka. Také on chce mít ale v ruce studii o tom, kudy se má do budoucna ubírat zdravotnická péče v Brně.

Úsilí nazmar

Pro lékaře polikliniky, kteří o privatizaci požádali, to ale znamená nejméně půlroční zpoždění. „Když nám magistrát dal na vědomí, že s naší žádostí počítá, začal jsem zařizovat žádost o registraci, hygienické předpisy a vše ostatní tak, abych k prvnímu lednu příštího roku mohl začít pracovat jako privátní lékař. Všechno úsilí přišlo nazmar,“ zlobí se Lošťák.

Lékaři by nejradši nečekali na rozhodnutí města a podali výpověď sami. Mohou jim ale stát v cestě pojišťovny. „Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna má jen určitý počet ordinací pro Brno a je možné, že s nimi nepodepíše smlouvu,“ upozornil Rychnovský. Všeobecná zdravotní pojišťovna to nepotvrdila. „Jednáme o možnosti privatizace s magistrátem, zatím však není nic uzavřeno,“ řekla mluvčí pojišťovny Radka Mistrová.

MARKÉTA FORRÓ A LUCIE HRABCOVÁ