První laboratoř nabízí věrný pohled do kokpitu z hlediska rozložení ovládacích prvků. K čemu místním inženýrům slouží? Aktuálně k vývoji zařízení určeného pro sledování stavu pilota. „Přivedeme sem reálného pilota nebo figuranta a testujeme na něm systém, který by měl rozpoznat, že je pilot přítomný, nespí a je v pořádku. To znamená, že vykazuje takovou činnost, která odpovídá tomu, že opravdu pilotuje letadlo. Je to velmi důležitý krok k automatizaci kokpitu, který si vždy musí být jistý, že tam pilot skutečně je,” vysvětluje Michal Závišek, generální ředitel organizace Honeywell Technology Solutions v České republice.
Ta je podmnožinou toho, co Honeywell v Česku dělá. Zaměřená je speciálně na výzkum. Její nejvýznamnější divizí je právě divize Aerospace, která dodává produkty a služby, jež lze najít prakticky v každém letadle pro komerční, obranné a kosmické využití. Obchodní jednotka totiž vyrábí letecké motory, elektroniku kokpitu a kabiny, systémy bezdrátového připojení, mechanické komponenty a další.
Kontrola stavu pilota je oproti podobným systémům v autě o poznání složitější. Zatímco v autě se vždy předpokládá, že řidič drží volant a pokud tomu tak není, předpokládá se, že dělá něco jiného, v letadle je ovládacích prvků více. Pilot se tak za určitých okolností nemusí ničeho dotýkat a přesto to může být v pořádku. „Dělali jsme několik testů, kdy jsme potřebovali zařídit, aby piloti přišli unavení a dostali se do stavu, kdy budou upadat do spánku. Na tom jsme pak testovali, jestli jsme schopni to rozpoznat. Je to jediná místnost v domě, kde je dovoleno spát,” směje se Závišek. Systém kontroluje, jestli má pilot otevřené oči a jestli mrká. Kontrolu je potom třeba zdokonalit, aby fungovala, i když má pilot na sobě brýle, čepici, ale i jakékoli tělesné vady, jako jsou například jizvy. Vyzkoušet je to třeba i na ženách a lidech různých etnik. „Tady je důležitá rozmanitost a inkluzivita. To všechno ten systém může totiž zmást a my potřebujeme aby ve chvíli, kdy se z něho stane produkt, fungoval vždy, všude a konzistentně,” zdůrazňuje jeden z inženýrů.
Další laboratoř je kombinací této a laboratoře, kde jsou kokpity věrné tomu, jaké součástky, v jaké kvalitě a s jakým softwarem se v letadle nachází. Tvar kokpitu je také stejný a je dotykový. To je momentálně jeho nejdůležitější funkcí. Honeywell totiž nedávno uvedl na trh prvního autopilota s dotykovým panelem. „Hlavní důvod, proč se laboratoř stavěla, je ten, aby se piloti mohli přesvědčit, jak se jim panel bude ovládat nejen během letu, ale i během turbulencí. Jestli jsou dotykové plochy dostatečně velké, jestli se do nich trefí a podobně,” vyjmenovává Závišek.
Dotykové obrazovky jsou dnes velkým trendem a přestože letecký průmysl trendům příliš nepodléhá, společnost má za to, že v něm mají svůj význam. „Věcí, které v letadle můžete ovládat, je velmi mnoho, což je i důvod, proč vidíte v kokpitu tisíce čudlíků. Piloti se na to dají sice natrénovat, ale při jakékoli změně, kterou uděláte, je to nesmírně složité. Dotykové obrazovky tak do letectví čím dál více pronikají, protože i když přidáte nové zařízení, nový systém, nový radar, nemusíte v tom nic fyzicky měnit. Pouze změníte rozložení na displeji," popisuje Závišek. Výrobci letadel jsou však podle něj v tomhle zatím konzervativní.
Poslední leteckou laboratoří, je laboratoř takzvaný černých skříněk. Slovo takzvaný zde má svůj význam. Ve skutečnosti jsou oranžové. Jedná se o zařízení, která během letu zaznamenávají to nejdůležitější, co se děje na datových sběrnicích v letadle a v hlasové komunikaci mezi piloty. Černé skříňky jsou navrženy tak, aby v případě havárie letadla zaznamenaná data přežila bez poškození nebo jen s takovou mírou, která i nadále umožní potřebné informace získat. Existuje mnoho řešení a Honeywell je jedním z hlavních výrobců těchto skříněk.. Všechny černé skříňky, které potom společnost vyvíjí, jsou z Brna a v Brně se nachází i podpora pro vyšetrování leteckých nehod. „V tuto chvíli se začíná řešit, jaký je další krok. Za nás je ideální, aby se data posílala už během letu. V posledních letech totiž byly případy, kdy trvalo hrozně dlouho, než se skříňka našla nebo se našla i přes své navržení ve velmi špatném stavu. Nakonec se data podařilo získat, naše řešení však obsahuje komunikační zařízení, které je přes komunikační médium schopné posílat informace do naší datové centrály už za letu,” vysvětluje Závišek.
Brněnská organizace Honeywell Technology Solutions je největší vývojářskou organizací společnosti v Evropě. Z bezmála tisíce inženýrů z téměř padesáti zemí, které Honeywell v jejím rámci zaměstnává, je jich většina v Brně. „Když před dvaceti lety dělal Honeywell rozhodnutí, kde v Evropě centrum zřídit, v první řadě jej přesvědčila česká historie, to, jak jsme inovativní národ, ať už se podíváte na nejznámější vynálezy, jako jsou kontaktní čočky, DNA nebo osobnosti, jako je Viktor Kaplan. Roli ve výběru Brna sehrála i dostupnost talentů a množství univerzit. Koncentrace technických oborů je u nás enormní a Brno bylo v tomto lepší než Praha, neboť tu nebyla taková konkurence,” popisuje Závišek. Dnes je brněnská pobočka na rozdíl od té pražské orientována na výzkum a vývoj. Brněnský Honeywell momentálně dokončuje unikátní vývojové centrum pro logistiku, které bude sloužit pro testování automatizace skladů.
