Za své vzala stejně jako domy které ji lemovaly, při velké přestavbě středověkého Brna na město rozlehlých ulic a vysokých secesních domů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Proč se jí ale říkalo tak neromanticky Hřbitovní ulička?

„Hřbitovní, nebo dokonce i Umrlčí ulička byla pojmenovaná potom, že skutečně vedla na hlavní městský hřbitov, který kdysi obklopoval kostel svatého Jakuba,“ objasnila historii malého kousku starého Brna historička Milena Flodrová. Kostel spolu se hřbitovem založili obyvatelé města již ve třináctém století. Ve stejné době si také u hřbitova začali stavět domy.

„Na konci devadesátých let dvacátého století jsme dělali archeologický výzkum při výstavbě Kooperativy. Podařilo se nám tyto domy, které lemovaly Hřbitovní uličku, objevit. Byly jednak dřevohlinité a jednak už i zděné,“ uvedl archeolog David Merta z Archaii Brno. První domy ale velmi záhy zanikly. V polovině čtrnáctého století se totiž až k nim rozrostl hřbitov, který byl u kostela svatého Jakuba.

„Myslíme si, že se tak snad stalo v důsledku morové epidemie, která zasáhla Brno v roce 1349. Přece jenom toto místo už je od vlastního hřbitova poměrně dost vzdálené,“ řekl Merta. Archeologové při výzkumu stavebního místa našli ostatky dvaadevadesáti lidí. Jak píše Karel Kuča ve své knize Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ve čtrnáctém století se nerozšířil jen hřbitov kolem farního kostela.

„Měšťané vystavěli kolem Jakuba šest samostatných kaplí. Díky tomu zde vznikl naprosto ojedinělý urbanistický celek,“ uvedl Kuča. Bylo to místo zasvěcené smrti. Tu brali ve středověku jako pevnou součást koloběhu života. V jedné z kaplí také zřídili kostnici. První výraznou změnu do těchto míst Brna přineslo sedmnácté století. Bohatý rod Lichtenštejnů si nechal na hlavním náměstí vybudovat honosný palác. Jeho zadnímu traktu tak musela ustoupit část hřbitova.

Definitivní zánik místa posledního odpočinku pak přinesl verdikt císaře Josefa II. z roku 1784. Zmizel jak hřbitov, tak i šest kaplí. Postupně Brňané přestali nazývat úzkou uličku Hřbitovní a začali jí říkat Kostelní. Osud uličky se naplnil začátkem dvacátého století. Starou zástavbu zbourali a na jejím místě vyrostla široká třída, dnešní Rašínova ulice.