Město za toto označení vděčilo nesčetným textilním továrnám, které při jeho okrajích od konce osmnáctého století vyrůstaly jako houby po dešti. Roku 1763 vznikla v dnešní ulici Lidické první manufaktura na výrobu jemného sukna.

Rozhodující impuls pro její rozvoj přišel v roce 1781, kdy ji získal Jan Leopold Köffiler. „Pod jeho vedením vyrostl z malé manufaktury prosperující podnik, ve kterém se tkalo na sto dvaceti stavech. A textil se vyvážel až do daleké ciziny,“ popisuje textilku ve své knize Brno – Proměny města historik umění Bohumil Samek.

Úspěšná firma potřebovala velký počet soukeníků. Aby si pracovníky udržel, poskytl nejlepším z nich Köfiller bydlení v domcích. Ty nechal v osmdesátých letech osmnáctého století vystavět hned v sousedství textilky. Byla to nejstarší dělnická kolonie v rakouské monarchii.

„Čtyřiačtyřicet domků vyrostlo v místech mezi dnešními ulicemi Mášovou a Kounicovou,“ uvedla historička Milena Flodrová. Byly to přízemní domy z pálených cihel. Stály ve dvou souběžných řadách. Dlážděná cesta mezi nimi sloužila současně i jako odtok splašků.

Domky přečkaly v původní podobě celé devatenácté století. První z nich začaly mizet až ve třicátých letech století dvacátého století. Poslední domy pak zbourali stavaři o dvacet let později. Na jejich místě vznikl mezi roky 1961 až 1964 podle projektu Zdeňka Řiháka a Aloise Semely hotel Continental. Dělnická kolonie zmizela a koncem dvacátého století začal upadat i textilní průmysl v Brně.