„Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století v těchto místech prorazili důležitou severní výpadovku,“ vysvětlila zvlášt〜ní tvar kopce odborná pracovnice Muzea města Brna Zuzana Baarová.

Skály zasahovaly až k domům

Dříve pozvolně klesající okraj Kraví hory tedy dělníci laicky řečeno kvůli stavbě silnice „seřízli.“ „Podél nové spojnice vyrostly činžovní domy, základní škola se zimním stadionem a pata masivu byla zpevněna kamennou zdí,“ doplnil astronom Jiří Dušek z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. „Skalní výběžky dokonce zasahovaly i mezi jednotlivé domy v ulici Grohova, jak to dokládají i dobové fotografie,“ řekl Dušek.

Poslední ulicí pod Kraví horou byla tenkrát Čápkova. „Od ní už se zdvihaly skály, na nichž se rozkládala zahrádkářská kolonie. Domy na Úvoze pak začínaly až v místě, kde se Úvoz kříží s ulicí Grohovou,“ zavzpomínal Milan Slimáček, který tehdy bydlel v Kotlářské ulici.

Učebnice geologie pro všechny

Odstřel skal kromě nového dopravního spojení přinesl i možnost studovat velmi zajímavou geologickou minulost tohoto území. „Horniny, které z převážné části tvoří současnou Kraví horu, jsou totiž staré zhruba šest set milionů let. To znamená, že patří k jedněm z nejstarších na území celé České republiky,“ uvedl odborný pracovník z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Pavel Gabzdyl.

„V té době neexistovaly ani tvary jednotlivých kontinentů jak je známe dnes. Většina území současného Brna, tedy i Kraví hory tvořila v té době jakýsi mikrokontinent, který se nacházel pod rovníkem, někde na jižní polokouli,“ popsal pradávnou minulost Brna Gabzdyl. Mnoho geologů se přiklání k teorii, že tento mikrokontinent je pozůstatkem kdysi aktivních sopek.

„My dnes však můžeme obdivovat pouze pozůstatky vulkanických hornin, jejichž stáří se odhaduje asi na tři čtvrtě miliardy let. A právě tyto horniny si každý může prohlédnout v místech, kde byly v druhé půlce dvacátého století odstřeleny skály,“ dodal Gabzdyl.

Brno sice přišlo o část své Kraví hory, na druhou stranu ale získalo geologickou „učebnici“ volně přístupnou všem zájemcům o nejstarší dějiny naší země.