Podle odhadu odboru školství brněnského magistrátu nastoupí v září do lavic asi čtyři tisíce dětí. Tedy o skoro osm procent více než loni. „Je to ale jen odhad. Loni se od skutečnosti lišil o sto padesát dětí. Do konečného počtu se totiž promítají odklady či rodinné důvody jako třeba stěhování rodičů za prací,“ podotkla pedagogická pracovnice pro základní školy z magistrátu Irena Hudcová.

Obrovský zájem byl stejně jako každý rok o základní školu na Bakalově nábřeží. Specializuje se totiž na výuku cizích jazyků. K zápisu tam přišlo sto šedesát dětí. „Můžeme ale otevřít jenom dvě třídy. To znamená, že jsme přijali šedesát dětí,“ uvedla ředitelka školy Yveta Gašparcová.

Aby byl výběr budoucích prvňáků co nejspravedlivější, nechala si ředitelka od pedagogicko-psychologické poradny vypracovat i ústní testy. „Zákon nám přikazuje přijmout děti ze spádových oblastí. Další kritériem je většinou to, zda má dítě ve škole sourozence. Když je přetlak zájemců, může ředitel mezi nimi klidně losovat,“ popsala jednu z variant výběru Gašparcová.

Podobná situace se odehrála také na Základní škole Slovanské náměstí. I ta nabízí rozšířenou výuku cizích jazyků. Přijmout mohli jen každé druhé dítě. „Letos to bylo nejhorší za poslední roky. Máme totiž kapacitu osm set dětí a mohli jsme otevřít jen tři třídy po třiceti místech,“ informovala zástupkyně ředitele Eva Krochmalná.

Přes osmdesát dětí přišli rodiče zapsat na další jazykovou školu v Antonínské ulici. „Jazyky jsou v dnešní době velice potřebné. Přijmout jsme ovšem mohli jen šedesát dětí,“ sdělila zástupkyně ředitele Bohumila Borkovcová.

Mírný nárůst zájemců zaznamenali také například na základní škole Labská, kde nabízí například sportovní kroužky. Ale všech pětasedmdesát dětí nakonec přijali. Ředitel školy Lubomír Strnad upozornil, že budoucí prvňáci rok od roku hůře mluví. „Rodiče totiž nechápou, že nestačí dítě postavit před televizi, ale je nutné s ním mluvit a číst mu knížky,“ zdůraznil Strnad.

Stejný názor má také ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Brno Libor Mikulášek. Podle něj nejen že děti hůře mluví, ale mají také velmi slabou slovní zásobu a špatnou výslovnost. „Rodiče si málo s dětmi čtou a povídají. Zapnou jim televizi, protože na ně nemají čas. Ale  i v pořadech pro děti, hlavně těch amerických, se nemluví přiměřeně k věku dítěte,“ podotkl Mikulášek.

Letos podle jeho odhadu nenastoupí do školy kvůli odkladu přibližně čtvrtina dětí. „Toto číslo v budoucnu ještě poroste. Hlavně kvůli velkým nárokům, které škola na žáky po nástupu klade,“ míní Mikulášek. Varoval, že pokud školák na začátku roku selže, může to mít závažné důsledky. Například podceňování se nebo ztrátu sebedůvěry dítěte.

Rodiče často vnímají odklad jako prodloužení dětství pro svého potomka. „Starostí má člověk za život dost. Odstartuje je škola, kdy si dítě musí najednou plnit nějaké úkoly. Požádám, aby synovi ještě docházku odložili, ať si užije rok dětství navíc,“ uvedl například Petr Bezděka z Brna.