Nejen kolem Čertovy rokle na sídlišti Lesná, ale také nedaleko kostela v Nezvalově ulici si dešťová voda často razí vlastní cestu. K nelibosti tamních obyvatel. „Procházím místem téměř denně. Když prší, počítám s promočenými botami, nebo jdu rovnou jinudy,“ stěžovala si třeba třiadvacetiletá Lucie Kozelská z Brna.

Mezi další problematická místa patří podle radní Brna-severu pro oblast životního prostředí Marie Kselíkové Míčkova ulice u Husovického kopce, nájezd do ulice Tišnovská naproti mateřské školy nebo park Marie Restituty. „Voda se hrne z Lesné přes Černá Pole až do parku u Provazníkovy ulice. Voda, která by za normálních okolností měla skončit v zeleni u Tomkova náměstí, míří jinam,“ přiznala Kselíková.

Na Žerotínově náměstí v centru Brna praskl vodovod.
Potopa v Brně: voda z prasklého potrubí tekla na Moravák, ze silnice byla řeka

Na regulaci proudu při přívalových deštích se proto představitelé městské části rozhodli spolupracovat s Brněnskými komunikacemi. „Dešťová voda odtékala z Kotěrovy ulice na Provazníkovu, proto vymlela koryto v parku Marie Restituty. Nyní je žlábek na Kotěrově napojen do kanalizace v Provazníkově ulici, mělo by tedy nastat výrazné omezení problému,“ podotkla mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.

Řešením problému může být mimo jiné změna sklonu při rekonstrukci chodníků, přerušování žlaby, které vodu svádějí do zeleně, nebo budování vsakovacích jímek. „Například u kostela nedaleko Nezvalovy ulice se tři různé chodníky spojují v jeden a voda pak teče proudem. Skončí buď přímo v kostele nebo v okolních garážích,“ vylíčila radní Kselíková.

Autory vítězného návrhu s názvem Cloud In na možnou podobu střechy AZ Toweru jsou Adam Vácha a Lucie Střeďanská.
Proměna nejvyšší budovy v zemi AZ Toweru v Brně: síťová prolézačka v oblacích

Inspiraci našli zástupci městské části už v době architektonické spolupráce na revitalizaci zeleně u sídliště Čertova rokle. Odborníci tam vytvořili takzvané terénní průlehy a mírné prohlubně, které jim umožnily svedení vody ke stromům. „Postavili jsme příkopy se vsakovacími jámami, u stávajících asfaltových silnic zavedli pásové vpusti, které zabraňují proudění přes komunikaci,“ vysvětlila zahradní architektka Eva Damcová, která je autorkou strategického plánu na obnovu sídliště.

Radní pro životní prostředí Kselíková zdůraznila, že cílem městské části je podobným situacím v budoucnu předejít. „Podle odborníků bude nejspíš přívalových dešťů přibývat, a tak je dobré s nimi již dopředu počítat. Je důležité, abychom spadené srážky efektivně odvedli do zeleně a nenechávali je proudit ulicemi,“ komentovala.

Parkování Červený kopec.
Chceme modré zóny, žádají další části Brna. Počkají si aspoň dva roky

Další stavební úpravy silnic by dělníci měli zahájit na jaře příštího roku.

Nejproblémovější oblasti
- kostel u Nezvalovy ulice nedaleko Čertovy rokle
- Míčkova ulice u Husovického kopce
- park Marie Restituty u Provazníkovy ulice
- nájezd do ulice Tišnovská naproti mateřské školy