Kliknutím zvětšítePodle generálního ředitele tepláren Petra Fajmona jde o výhodné řešení, které výrazně zvýší bezpečnost dodávek. „Celkem Brno nyní pro centrální zásobování teplem spotřebuje zhruba sto padesát milionů metrů krychlových ročně. Zatímco však loni na jaře stála megawatthodina sedmnáct eur, nyní se cena pohybuje kolem devadesáti,“ připomněl Fajmon růst cen.
Využití zkapalněného plynu jako možné náhrady je podle něj komplikované kvůli chybějícímu technickému zázemí. „A stavba přímého napojení by si vyžádala několik let,“ vysvětlil.
Brno kvůli centrálnímu vytápění spaluje ze všech měst v republice nejvíc plynu. Primátorka Markéta Vaňková ujistila, že navzdory napjatým vztahům s Ruskem, jež surovinu dodává, nyní bezprostřední nebezpečí odstávky vytápění nehrozí.
„Výhodou je také oteplení a blížící se konec topné sezony. A i kdyby došlo na zavření kohoutků, zásoby plynu v Brně podle odhadů vystačí na třicet až devadesát dnů plného provozu, včetně průmyslu. Nicméně musíme být připraveni,“ uvedla Vaňková.
Pro připojení brněnské soustavy centrálního zásobování teplem k horkovodu z Dukovan bude mimo jiné nutné připravit napojení pro zaústění obchvatných větví, posílit čerpací stanice ve zdrojích a zřídit centrální dispečink.
Lze předpokládat, že v době výstavby napáječe budou město budou zásobovat horkovody. Stávající hlavní zdroje tepláren zůstanou v omezeném provozu, poslouží jako záložní nebo pro doplnění tepla ve špičce.
Potrubí napáječe z Dukovan povede mimo Brno v délce dvaačtyřiceti kilometrů z velké části pod zemí mimo silnice a zastavěné oblasti. Oběh vody zajistí čerpací stanice na obou koncích, ale také po trase. S napojením na městskou horkovodní soustavu se počítá v čerpací stanici v brněnských Bosonohách, odkud se rozpojí do dvou větví vedoucích východním a severním směrem.
K tématu po jeho oživení ze strany vedení města už poprvé zasedala energetická pracovní skupina. Vyhodnocuje podmínky, případně už také navrhne strukturu obchodního a ekonomického modelu včetně možností podpory z evropských zdrojů, aby zákazníci platili co nejméně.
Utáhnutí kohoutků
Ke zdražení ceny tepla o čtvrtinu přistoupili zástupci tepláren před současnou topnou sezonou. Podle dat společnosti řada lidí zareagovala utáhnutím kohoutků, teplota v domácnostech poklesla průměrně o jeden až dva stupně Celsia. Při stejné venkovní teplotě snížili zákazníci spotřebu o pět procent oproti minulému roku.
I přes navýšení cen od loňského listopadu počítají v teplárnách s dalším zdražováním. Zemní plyn nebo elektřinu nakupují v současnosti za trojnásobek oproti době, kdy je pořizovali na končící topnou sezonu. „Se zdražováním je potřeba počítat, cena levných energií skončila,“ shrnul ředitel Fajmon. Konkrétní navýšení v tuto chvíli nedokázal upřesnit, jasněji má být v září.
Ekonom Petr Pelc považuje zdražení za pravděpodobný scénář. „Pokud plyn nebo elektřinu nakupují teplárny dráž, zdražení se nevyhnou,“ poznamenal. Končící zima podle statistik spadá do řady těch mírnějších. Průměrná teplota od loňského října do konce března činila čtyři a půl stupně Celsia, tedy o 0,7 stupně víc než za stejnou dobu před rokem.
„O nadprůměrně teplé období jde i v porovnání s patnáctiletým teplotním normálem, vůči kterému byla současná teplota vyšší o půl stupně,“ upřesnil finanční ředitel tepláren Přemysl Měchura.
1
8
1
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
