Aktivisté odevzdali začátkem měsíce na podatelně brněnského magistrátu více než jedenadvacet tisíc podpisů. Tento počet sice k vyhlášení referenda stačí, sběr podpisů však nadále pokračuje. Do prvního září musí předložit pět tisíc dvě stě nových podpisů, neboť podle magistrátu bylo více než osm tisíc podpisů chybných.

Ze zákona musí návrh na referendum obsahovat nejméně osmnáct tisíc pět set ověřených podpisů. „Přes víkend jsme namátkově zkontrolovali asi dvě stě podpisů. Pět z nich, které úředníci označili za nečitelné, jsou při dobré vůli bez problémů k přečtení. Jiný podpis zase neuznali pro nezletilost respondenta, ačkoli daný člověk uvedl, že se narodil v roce 1985," postěžoval si jeden z organizátorů podpisové akce Miroslav Patrik.

Už v pátek aktivisté podali ke Krajskému soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí, jímž magistrát odmítl vyhlásit referendum. „Politici z velké koalice si referendum zjevně nepřejí. Pomocí žaloby se chceme referenda domoci současně s říjnovými komunálními volbami," řekl předseda petičního výboru Josef Patočka.

„Úřad si za svým postupem jednoznačně stojí," reagoval na žalobu tajemník magistrátu Pavel Loutocký.

Aktivisté do žaloby šestici zjištěných pochybení ze strany magistrátu nejspíše nezapojí. „Obáváme se, že by to celý soud příliš protáhlo. Chceme totiž, aby rozhodl ještě před mimořádným jednáním zastupitelstva," vysvětlil Patrik.

Konání referenda současně s komunálními volbami, tedy desátého a jedenáctého října, je jedním z největších cílů aktivistů. „Šance, že by zastupitelé města mohli o vyhlášení referenda jednat buď na řádném jednání druhého září, nebo třeba na mimořádném do 15. září, stále existuje," uvedla za organizátory sběru podpisů Petra Němcová s tím, že se do pondělního dopoledne podařilo nasbírat asi dva tisíce dvě stě nových podpisů.

„Třeba se nám podpisy podaří posbírat už do čtvrtka. Pokud bychom petici odevzdali až prvního září, budou mít úředníci pouze jeden den na její zkontrolování. Reálněji se tedy jeví prosazení referenda až na mimořádném zasedání zastupitelstva v polovině září," doplnil Patrik.

Občanská aliance Referendum 2014 počítá i s možností, že k lidovému hlasování dojde až po komunálních volbách. „Je možné, že se do zastupitelstva dostanou strany, které budou chtít zachovat nádraží v současné poloze. Sami zastupitelé navíc mohou vyhlásit, že končí s podporou odsunuté varianty. K referendu tak nakonec nebude muset dojít," uvedl Patrik.

V referendu mají Brňané rozhodnout o tom, zda město podnikne všechny kroky k modernizaci hlavního nádraží v dosavadní poloze. V druhé otázce se Brňané vyjádří k požadavku na otevřené návrhové soutěže. Podle Patočky je špatně, že se rozhodování mohou účastnit jen Brňané. „Nádraží používá mnoho lidí, kteří do Brna dojíždí za prací nebo do školy, a otázka odsunu se jich také týká. Přesto do referenda nemohou zasáhnout," podotkl Patočka.

K tomu, aby byl výsledek referenda závazný, je potřeba, aby se hlasování zúčastnilo více než pětatřicet procent oprávněných voličů. Při prvním referendu před deseti lety většina Brňanů hlasovala pro současnou polohu nádraží. Referendum ale nebylo právě kvůli nízkému počtu voličů závazné.

Vláda by výsledek případného referenda považovala pouze za doporučení. „Závazné pro nás nebude," uvedl ministr dopravy Antonín Prachař.

MARTIN SLÁVIK