Stalo se to 7. února 1945 v brněnské Nerudově ulici. Atentát. Město už bylo zahalené tmou, když si dva mladí odbojáři, bratranci Vladimír Blažka a Alois Bauer, počkali před domem na jednoho z vysoce postavených příslušníků SS. Ozvaly se výstřely a nacista padl k zemi. O pár týdnů později gestapo atentátníky vypátralo a popravilo. V neděli jim a dalším čtyřem brněnským odbojářům položí zástupci Sokola Brno I k tehdejším bydlištím takzvané Stolpersteine neboli Kameny zmizelých.

Speciální pamětní desky zasazené v brněnských chodnících přibývají v ulicích Brna každoročně. „Letos je věnujeme výjimečné, ale nepříliš známé události. Brněnskému atentátu, který je podobný tomu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V Brně zastřelený August Gölzer byl totiž po Heydrichovi v pořadí druhý nejvyšší představitel nacistické moci, na kterého někdo v Protektorátu spáchal atentát,“ upozornil místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.

Pokládání Kamenů se v neděli zúčastní i brněnský historik Jiří Skoupý, který o aktu dvou bratranců píše knihu. Jednomu atentátníkovi bylo tehdy pětadvacet let, druhému devatenáct. „Blažek i Bauer byli členy odbojové skupiny Předvoj. Na Gölzera si počkali před domem. Po Blažkově zvolání Ruce vzhůru se chtěl bránit a Blažkovi se jej povedlo zasáhnout až na čtvrtý pokus. Zraněný Gölzer se schoval ve vchodu domu, atentátníci zmizeli. Přestřelku dodnes připomínají stopy po projektilech na původní fasádě domu,“ popsal Skoupý. Jeho kniha Zapomenutý brněnský atentát má vyjít začátkem letošního září.

Kameny zmizelých (Stolpersteine)
O co jde: speciální pamětní desky připomínající oběti nacismu v podobě kamenů v chodnících před bydlišti
Počet Kamenů v Brně: 30
Další pokládání: neděle 7.4.2019
Počet letos položených Kamenů: 6
Letos připomenuté oběti (+ čas a místo položení Kamene): Vladimír Blažka (9.00, Zubatého 4), Kateřina Haftlová (9.30, Hilleho 3), Milan Genserek (10.00, Třída kpt. Jaroše 33), Alois Bauer (10.30, Štefánikova 27), Soňa Tomanová (11.00, Mášova 10), Zdeňka Pařízková (11.30, Trávníky 50)

Esesman na druhý den zemřel v nemocnici. Byť gestapo na atentát uvalilo informační embargo a po Brně se o něm jen šeptalo, pátrání po atentátnících bylo zběsilé a kruté. Atentátníky dopadli až díky lsti, a před popravou zastřelením je krutě mučili v Kounicových kolejích.

Zítra položené Kameny zmizelých připomenou i další čtyři popravené odbojáře. Třeba Milana Gensereka. „Nacisté jej zatkli v květnu 1944, ale otevřeným oknem vyskočil z jedoucího rychlíku u Letovic. Pak žil v ilegalitě, v únoru 1945 jej znovu zatkli ve Skaličce u Tišnova a popravili. Jeho rodiče po válce po synovi pátrali, otec jej poznal až v červnu 1945 v otevřeném hrobě na brněnském Ústředním hřbitově,“ popsala na Internetové encyklopedií dějin Brna historička Miroslava Menšíková.

Ze Skaličky u Tišnova pocházela také Zdeňka Pařízková, která tam i v Brně působícím odbojářům pomáhala a které také zástupci Sokola položí zítra Kámen zmizelých. Ty připomenou také osudy Židovky a odbojářky Kateřiny Haftlové, či Brňanky Soni Tomanové, která otevřeně vystupovala proti Němcům a machinacemi s potravinovými lístky pomáhala vězňům v Terezíně. Obě ženy zemřely v koncentračních táborech.

Kameny zmizelých jsou vyrobené z betonové krychle, na kterých se nachází mosazná destička s vyrytým nápisem o konkrétní osobě. Brňané jich mohou najít v ulicích města už třicet. „O Kameny se po instalaci nemusíme nijak výrazně starat, jen jednou v roce, obvykle v den výročí Křišťálové noci, je čistíme,“ poznamenal Doležel.