Brno své uprchlické centrum nezavře, zvládá odbavit až 500 lidí denně

Cílem Hřiba je rozdělování uprchlíků do méně vytížených krajů. S jeho krokem ale nesouhlasí ministr vnitra, první vicepremiér vlády a koordinátor pomoci Ukrajině Vít Rakušan. „Pan primátor nepřistoupil na naše návrhy a prosby. Je evidentní, že pojal další pomoc Ukrajině jako své předvolební téma. Je to nesolidární vůči ostatním krajům, které hrozí podobnou odpovědí," vyjádřil se Rakušan. Zároveň ale dodal, že o lidi, kteří nenajdou pomoc v hlavním městě, jsou schopné se postarat centra v jiných regionech.

Vedení Jihomoravského kraje zavírání Krajského asistenčního centra pomoci v Brně neplánuje. „Naše Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině bude v provozu, dokud bude zapotřebí. Krok Prahy vnímám jako velmi špatný a nesystémový," řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Dodal, že podle něj nemá zavření centra žádný význam a ani v Praze nepřinese žádné velké změny.

Revoluce před hlavním nádražím v Brně: podívejte, jaké změny se tam chystají

Krajská asistenční centra pomoci totiž fungují jako seskupení úřadů, které ukrajinští uprchlíci potřebují pro vyřízení nezbytné administrativy, na jedno místo. Po uzavření centra budou tyto úřady dále v provozu na svých obvyklých místech. Uprchlíci tedy budou muset vyřídit všechny pochůzky například na pojišťovnu nebo cizineckou policii zvlášť, možné to ale bude pořád. Kromě administrativy pomáhali pracovníci center uprchlíkům také se zajištěním ubytování.

Podle jihomoravského hejtmana si ale devadesát procent uprchlíků v Praze našlo ubytování samo a pomoc města k tomu nepotřebovali. Očekává tedy, že do ostatních krajů se za pomocí vydá pouze zbývajících deset procent. „Možná první týden po uzavření pocítíme lehkou změnu, nemyslím si ale, že by to pro nás byla velká zátěž," sdělil Grolich. Přímo v Brně jsou podle něj poměry podobné, každý den potřebuje s hledáním ubytování pomoct necelá dvacítka uprchlíků. Celkem se jich v Brně denně registruje v průměru 114.

Ještě v květnu šlo asi o 200 Ukrajinců denně, rekordní čísla padaly po otevření centra na začátku března, kdy se přihlásilo až 1 724 lidí za jeden den. Kapacitně nyní centrum zvládne odbavit asi 500 lidí denně. „Trend je spíše klesající a neočekáváme, že by se v souvislosti s uzavřením pražského centra změnil," okomentovala situaci mluvčí krajského úřadu Alena Knotková. Celkově se od zahájení provozu jihomoravského centra pomoci Ukrajině registrovalo v kraji 36 259 uprchlíků.

Rybníky na jihu Moravy: kvalita vody se zhoršuje. Snižuje ji i fosfor z čističek

Kolik lidí v kraji, případně přímo v Brně, skutečně žije, vedení kraje neví. „Lidé přijeli z Ukrajiny do Česka a automaticky zamířili do velkých měst vyřídit si papíry. Pak mohli odjet jinam. Nevíme, kolik jich tady žije," vysvětlil Grolich. Přeplnění kapacit v Brně podle něj není patrné, je ale očekávatelné.

Jak na tom doopravdy jsou kapacity v Brně by se mělo ukázat na konci června, kdy budou ukončené zápisy do škol a školek a bude tak možné vyhodnotit jejich kapacitní situaci. „Další data bychom mohli získat od příštího měsíce, kdy díky novelizaci lex ukrajina budou moci úřady práce kontrolovat trvalý pobyt uprchlíků," uvedl Grolich.

Podle dat ministerstva vnitra Česko celkem za dobu trvání konfliktu na Ukrajině udělilo k dnešnímu dni 371 282 speciálních víz dočasné ochrany. Za uplynulý víkend to bylo 877 udělených statusů.