Podle náměstka primátorky za ODS Roberta Kerndla se jedná o jeden ze způsobů, jak naplnil městskou kasu, která bude letos kvůli koronaviru bez dvou miliard korun. „Odhady na příští rok nejsou lepší. Máme už spoustu dohodnutých smluv se zhotoviteli, které musíme zaplatit. Jediná možnost je, že si půjčíme, ale zase nechceme zkazit rating města. Musíme proto hledat jiné zdroje financování,“ vysvětlil Kerndl.

Nákup většiny akcií parku prosazoval primátorčin náměstek za KDU-ČSL Petr Hladík. „Pro nás je důležité, abychom zachovali princip, se kterým jsme ho kupovali. To znamená, aby měly začínající firmy ve chvíli, kdy přerostou jistou velikost, možnost přejít někam dál v rámci parku,“ řekl Hladík. V Technologickém parku totiž sídlí Jihomoravské inovační centrum zaměřené na pomoc začátečníkům v podnikání.

Představitelé Pirátů zastávají názor, že město nemá park vlastnit pouze samo. „Už při nákupu jsme upřednostňovali variantu, aby do společnosti Technologický park vstoupil strategický partner s podílem třeba třiceti procent, který by nám s tímto byznysem pomohl," přiblížil náměstek primátorky za Piráty Tomáš Koláčný.

Za rok méně peněz

K prodeji do soukromých rukou se staví kladně zástupci koaliční ČSSD s tím, že za jeho prodej jako celek má město získat nejméně dvojnásobek ceny, kterou zaplatilo za polovinu akcií parku. „Mít podíl ve společnosti vlastnící kancelářské prostory, které pronajímá nadnárodním firmám, není typem podnikání, který má město dělat," zdůraznil primátorčin náměstek za ČSSD Jiří Oliva.

Brněnští radní minulý týden zadali zpracovat aktuální znalecký posudek na hodnotu Technologického parku. „Poslední je asi tři čtvrtě roku starý. Chceme posudek aktualizovat, abychom věděli, jakou hodnotu nyní má. Až ji budeme znát, můžeme bavit co dál," sdělil Kerndl.

Podle ekonoma Petra Pelce se kvůli stávající koronavirové situaci jedná o správný krok. „Kdyby prodej řešili třeba o rok později, dostanou už za park méně peněz. Cena postupně klesne, protože krize bude příští rok podle předpokladů hlubší než letos,“ zdůvodnil Pelc.

Doplnil, že pro zástupce města existuje i další alternativa využití Technologického parku. „Jedná se o rozsáhlý areál, mohou ho s pomocí developera částečně předělat na obytnou zónu, což se může ukázat jako ekonomicky výhodnější i efektivnější pro město," uvedl Pelc.

Investice budou nutné jinde

Bývalý primátor a stávající opoziční zastupitel zvolený za ANO Petr Vokřál poukázal na to, že se jedná o cenný majetek a území. „Už při nákupu jsem proto upozorňoval, že bych velmi nerad, aby ho koupili a zase rozprodali po částech různým kamarádům. Nyní situace trochu koresponduje s tím, co jsem tehdy říkal,“ uvedl Vokřál.

Zástupci opoziční SPD s uvažovaným prodejem Technologického parku nesouhlasí. Nepodpořili ho ani při hlasování v městském zastupitelstvu. „Obáváme se, že v době nynější krize, jejíž konec je zřejmě v nedohlednu, nebude prodejní cena pro město výhodná. Jednou z dalších hrozeb je kromě ztráty vynaložených peněz odchod velkých nájemců, například odchod IBM. Už se tak stalo v případě firmy FEI," nastínil předseda zastupitelského klubu hnutí Ivan Fencl.

Ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon upozornil, že kvůli koronaviru je současná situace zásadně odlišná od doby, kdy město park kupovalo. „Tehdy byl jeho záměr autentický a srozumitelný. V nejbližších dvou či tří letech ale můžeme s ohledem na koronakrizi očekávat masové daňové výpadky, tím pádem nižší příjmy pro veřejnou správu. Zástupci města budou nuceni investovat do jiných projektů, než je tento," poukázal Absolon.

Technologický park v Brně

Brno vlastní 99 procent akcií, zbylé procento patří Vysokému učení technickému.

Rovných 50 procent akcií koupili zástupci města letos v lednu poté, co nákup za víc než půl miliardy korun od zahraniční společnosti P&O schválili městští zastupitelé.

V areálu o velikosti 18 hektarů sídlí výzkumné, IT nebo inovativní firmy jako IBM, Y Soft či Redhat.

Park je také domovem Jihomoravského inovačního centra.

OLDŘICH HALUZA
SÁRA JESCHKEOVÁ