Přes letní období může alternativní zdroj energie pokrýt ideálně až padesát procent potřeby tepla ve výrobní soustavě. Šetrnější technologie nahrazuje spalování zemního plynu. „Odstartovali jsme tím projekt vyššího využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu tepla i elektřiny s cílem snížit náklady na výrobu tepla, což na každé takové kotelně může být až pět procent," uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Společnost už má připravenou projektovou dokumentaci na dalších sedm fotovoltaických elektráren obdobného rozsahu. Střechy 119 kotelen a stanic jsou pro umístění panelů stavebně i technologicky vhodné. Náklady na první elektrárnu byly necelé čtyři miliony korun. Teplárny Brno chtějí u dalších využít i dotací.

Ceny energií na dvojnásobku

Kotelna ve Slatině má nově 79 kusů solárních panelů. „Elektřinu využijeme na zajištění provozu tamní technologie. Přebytky jsou dále spotřebovány v tepelném čerpadle, které vyrábí teplou vodu pro systém napojených bytových objektů,“ přiblížil provozní ředitel Martin Šroubek. Slatinská kotelna zásobuje kromě obchodního centra takřka tři sta domácností, v budoucnu poslouží jako zdroj tepla a elektrické energie pro připravované kulturní centrum Slatina.

Teplárny Brno zásobují teplem zhruba čtyři tisíce odběrných míst v Brně, firmy, instituce, ale i zhruba sto tisíc domácností. Lidé se v příštích letech musejí připravit na zdražení energií. Jejich cena totiž na burze výrazně stoupá. „Během roku se ceny elektrické energie dostaly na dvojnásobek, podobné je to u zemního plynu. Nyní propočítáváme dopady. Dosud jsme se v Brně snažili držet ceny tepla. Každopádně doba levných energií skončila, zákazníci se na to musejí připravit,“ naznačil ředitel Fajmon s tím, že o cenách na příští rok bude společnost informovat nejspíš v listopadu.

Projekt instalace fotovoltaických elektráren na střechách městské společnosti uvítala brněnská primátorka Markéta Vaňková. „Brno je od roku 2017 signatářem Paktu starostů a primátorů, což je iniciativa měst, obcí a Evropské komise. Zavázali jsme se snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého nejméně o čtyřicet procent a zvýšit odolnost vůči lokálním dopadům klimatických změn, jako je dlouhotrvající sucho, extrémní vedra či přívalové deště,“ sdělila.