Nač chodit do války, když je lepší sedět doma a louskat buráky? Jestliže se jedná o bitvu, vníž se nestřílí ostrými náboji a neumírají desítky lidí, je možná opravdu lepší louskání burských oříšků nechat na později.

VŽelezné na Brněnsku se o víkendu konala rekonstrukce přestřelky z americké občanské války. Neloupané pražené arašídy nechaly doma ve spižírně stovky diváků. A nelitovaly toho.

Reportáž

Je sobota, krátce před třetí odpoledne. Slunce žhne a na bitevním poli za obcí Železné se vlesním porostu, křovinách a houštinách ukrývá zhruba sedmdesát vojáků znepřátelených armád Konfederace a Unie. Pokud by lidé vokolí neměli mobilní telefony, digitální fotoaparáty a videokamery, zřejmě by si náhodný kolemjdoucí mohl myslet, že někde za nedalekým Tišnovem překročil pomyslný bludný kořen.

Divák se totiž ocitá přímo mezi krvelačnými bojovníky zlet americké občanské války. „Konkrétně vroce 1863, kdy se několik vojáků po třídenní bitvě u Gettysburgu ztratilo. Skupinky se pak setkávaly vlesích, kde docházelo kmnoha přestřelkám a potyčkám,“ vysvětluje scénář bitvy organizátor akce Radovan Mezera.

Šedí proti modrým

Na kopečku už sedí diváci, kteří jsou celí natěšení na střílení, bitky a hurónský křik odhodlaných vojáků. Válečná vřava může začít.

Část armády Konfederace, která válčila na straně jihu, má chudé uniformy spřevládající šedou barvou. Není divu. Jižané nebyli tak bohatí, jako Seveřané a vojáci si na sebe brali ledasco. Mnozí bojovníci tak vypadají jako chudí příbuzní, ale vsrdci mají zapálený plamen vítězství, který je žene do bojové vřavy.

Jejich protivník má modré stejnokroje. Asi dvě desítky vojáků vmodrých uniformách je zNew Yorku. Konkrétně zdevátého regimentu milic. To byla vdobě občanské války jakási domobrana, dnes patří regiment do složky Národní gardy. I oni mají touhu vyhrát a Jižanské stoupence rozprášit a postřílet.

Mezi obě znesvářené strany se navíc přidávají zarostlí válečníci včervených košilích a bílých kalhotách sbílým proužkem. „To budou asi Turci,“ přemítá malý chlapec, který sedí u táty a nechává si od něj zacpávat uši. Výstřely zpušek a děl jsou totiž ohlušující.

Ti červení ale nejsou turečtí vojáci. Patří kzuávským jednotkám, které se skládaly hlavně zkriminálníků a vrahů. „Za všechny lze snad jmenovat asi nejznámější jižanský zuávský pluk z Louisiany – Tiger Rifles. Lousianští tygři se prosadili v ohni mnoha bitev. Prosluli zuřivými útoky i houževnatou obranou a v neposlední řadě také obrovskými noži, kterými byli vyzbrojeni,“ přibližuje vousáče skrvelačným pohledem jeden zvojáků Unie Radek Pařízek.

Po bitvě je sice každý generál a Lousianští tygři jsou jako by vypili pohár svlídností a taktem. Zvou děti ksobě a ukazují jim výzbroj. Klukům září oči a chtějí si vyzkoušet střelbu zhistorické funkční pušky.

Chlapík, který má vousy až do půli břicha, súsměvem umožní natěšeným hochům, aby si vystřelili. Nasype do hlavně střelný prach, přiloží chlapci pušku kramenu a nařídí mu, aby stiskl spoušť. Prásk! „To byla šleha. Asi budu mít modrák na rameni, ale až to budu vpondělí vyprávět spolužákům, asi prasknou závistí,“ říká šťastně devítiletý Jakub.

Letos ani kapka

Pátý ročník bitvy zAmerické občanské války se vydařil i díky počasí. „Lidé zokolí už si dělali legraci. Prý když přijíždí do Železné armáda, nemusejí zalévat kytky. Vminulých letech totiž pokaždé pršelo,“ usmívá se Mezera.

Přitakává mu i starosta Železné Radomír Pavlíček. „Déšť provázel tuto akci opravdu každý rok. Přesto si lidé na pravidelnou bitvu zvykli a chodí jich čím dál víc. Věřím, že se ztoho stane jakási tradice a příští ročník bude ještě hojněji navštěvovaný,“ shrnuje Pavlíček.

Absenci deště zřejmě nejvíc uvítali vojáci, kteří po celý víkend stanovali vdobovém táboře nedaleko bojiště. Tři dny a dvě noci se muži a ženy jakoby přesunuli o sto čtyřicet let zpátky. Vtáboře neměli mobilní telefon, vařili si na ohni a dali sbohem všem vymoženostem moderní doby.

„Jedinou věcí, která není identická sminulostí, jsou potraviny. Ty jsme normálně koupili. Myslím, že by nám lovení krav a jiné zvěře vokolí neprošlo,“ přibližuje život pod stanem jeden zvojáků Unie. Vneděli odpoledne už byl zpátky vrealitě. Do minulosti se vším všudy se dostane zase až za rok.