Letošní počasí zemědělcům nepřeje. Jihomoravští rolníci očekávají, že kvůli němu sklidí o třetinu méně, než plánovali. A s pomocí od státu podle všeho nemohou počítat.

Za chudou sklizeň může suché jaro a naopak deštivé léto. „Očekáváme asi o dvacet procent nižší výnosy obilí než loni. Týká se to hlavně pšenice ozimé,“ uvedl vedoucí rostlinné výroby Agra Brno-Tuřany Pavel Soukup.

V dubnu a květnu nepršelo, takže rostliny zaschly. Naopak vydatné srážky posledních týdnů úrodu ničí. A když prudký déšť rostliny nepoláme, tak vlhká půda sníží jejich kvalitu. „Množí se totiž různé plísně a plodiny se špatně sklízí. A problém bude i to, jak skladovat nasáklé obilí,“ upozornil rektor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Jaroslav Hluška.

Zvláštní peníze zemědělcům zatím kraj ani stát vyplatit nemůže. „Dokud není vše sklizeno, nedá se přesně určit, jak velká bude ztráta. Bavíme se jen o odhadech, skutečná čísla neznáme,“ vysvětlil Hluška.

Za slabší sklizeň může i to, že zemědělci v kraji letos oseli méně půdy. „Přibližně 179 tisíc hektarů. Loni to bylo o dvaačtyřicet tisíc hektarů více,“ řekla Jindřiška Svobodová z Českého statistického úřadu.

Pole s obilím ubývají už několikátý rok. Na vině je malý odbyt a nízké výkupní ceny. „Platí to i pro ovoce a zeleninu, protože čeští pěstitelé nemohou konkurovat zahraničním cenám. Ty jsou dotované, a tudíž mnohonásobně menší,“ vysvětlil Hluška.

Nízké výkupní ceny trápí zemědělce už několik let. „Rozdíl mezi částkou, za kterou lidé nakupují a kterou dostane zemědělec, se zvyšuje,“ přiznal ministr zemědělství Jakub Šebesta. Na květnovém setkání unijních ministrů zemědělství v Brně se proto státníci dohodli, že zjistí, kde jsou rozdíly cen největší. „Podle výsledků uvidíme, co dál,“ podotkl Šebesta.

Dokud zemědělci nedostanou více peněz, je podle nich vyloučeno, aby osázeli více ploch. „Pokud pěstitel ví, že sklizeň neprodá, a když, tak pod cenou, je jasné, že nezaseje,“ vysvětlil Hluška.

V kraji ubývá také hospodářských zvířat. I v tomto případě jsou na vině nízké výkupní ceny. „Rok od roku je méně prasat i krav. Není se čemu divit. Získat litr mléka stojí zemědělce osm korun, ale prodá jej za šest,“ zdůraznil předseda brněnské agrární komory Jaroslav Hunkes.

Jediný, kdo si nemůže stěžovat, jsou pěstitelé řepky. Té rok od roku na jihomoravských polích přibývá. „Letos je jí oproti loňsku o devět procent víc,“ upozornila statistička Svobodová. Navíc řepku na rozdíl od obilí nepoškodil suchý duben a květen. „Sází se totiž už v srpnu, takže na jaře následujícího roku jsou dospělé rostliny odolnější,“ vysvětlil Soukup.

Nárůstu řepky nahrává i to, že se stále více používá jako alternativní zdroj energie. „A drží slušnou výkupní cenu, takže ji prodáváme za hranice,“ poznamenal Hluška.

close zoom_in Ministr zemědělství Jakub Šebesta tvrdí, že jihomoravští zemědělci jsou konkurenceschopní. A říká:

Dopady sucha v novele zákona chybí

Ministr zemědělství Jakub Šebesta věří, že pomoci v souvislosti se suchem se zemědělci dočkají od roku 2013. „Tehdy se budou měnit podmínky dotací v oblasti sucha, v níž se nacházíme,“ říká.

Postihnou současné klimatické problémy zemědělce na jihu Moravy víc než jinde?
Nevím, protože jsem neobjel celou republiku. To, co jsem tady viděl, je velký problém. Zavinilo ho hlavně březnové a dubnové sucho.

Které plodiny jsou na tom nejhůře?
Nejvíc to postihlo ty, které v té době odnožují. Tedy obiloviny – pšenici a ječmen.

A co teplomilné plodiny, pěstované na jižní Moravě? Třeba kukuřice nebo slunečnice.
Na ně to dopad nemá. Jsou seté později než pšenice. Sucho je nijak významně nepostihlo.

Jak může pomoci stát, případně Evropská unie?
Co se týká oblasti sucha, v níž se nacházíme, mohlo by dojít k významné změně pomoci od roku 2013. V té době se budou měnit podmínky této oblasti na dotace.

Říká se, že zemědělci neumějí čerpat peníze z Evropských fondů.
Nedá se říct, že neumějí dotace využívat. Je to spíš myšleno tak: najít nějaký dotační titul pomocí zemědělců. Co se týká výrobců mléka, trvá to už dlouho. Hledáme způsob, jak bychom mohli dotaci získat.

Pomůže jim i současná novela zákona o zemědělství?
V mnohém ano. Nízkými cenami mléka nebo dopady sucha se však zákon nezabývá.

Prosadíte jako jihomoravský vinař nějaké úlevy pro zdejší zemědělce?
Prosadit úlevy není jednoduché. Programů, jak jim pomoci, je řada. A stále hledáme další.

Jaká je nyní konkurenceschopnost jihomoravských zemědělců v soutěži se zemědělci ze zemí, které je podporují výrazněji? Třeba Belgie nebo Francie?
Každý hospodaří v jiných podmínkách. Konkurenceschopní jsou. Kdyby nebyli, už neexistují.

Očekáváte u některých produktů výrazný nárůst ceny? Mohlo by se to dotknout jižní Moravy?
Neočekávám. Nabídka převyšuje poptávku, což je důvod poklesu cen mléka.

Problémy mají i podniky pod pravomocí ministerstva. Třeba vyškovský pivovar.
Hledáme nájemce. Stát není tím pravým hospodářem, pronajmeme jej soukromníkovi.

Autor: Jiří Ševčík