Pavel Fried bude mít poslední rozloučení v úterý 4. června v 16.30 na židovském hřbitově v Třebíči. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila Federace židovských obcí v ČR. Podle současného předsedy brněnské židovské obce Jáchyma Kanarka zemřel po kratší těžké nemoci.

Na židovském hřbitově v Třebíči se jedná o pohřeb po velmi dlouhé době.

Železářství na Stařečce

Pavel Fried se narodil 13. června 1930 jako syn majitele železářství na Stařečce v dnešní ulici Vítězslava Nezvala. Nyní je v tomto domě v přízemí vietnamský obchod s různorodým sortimentem. V dubnu 1942 byl malý Pavel společně se svou matkou deportován do koncentračního tábora Terezín, skončila tam celá Friedova rodina.

„Z následného transportu do vyhlazovacího tábora ho zachránila matka, která žádala, aby byla zařazena s ním. Protože pracovala na zakázkách pro armádu a Němci nechtěli o zapracovanou sílu přijít, mohl s ní zůstat i její dvanáctiletý syn,“ uvedl bývalý třebíčský místostarosta Milan Zeibert.

Z celé Friedovy rodiny se po válce vrátili jen Pavel a jeho oba rodiče, zatímco starší sestra s manželem a další příbuzní se stali oběťmi holocaustu.

Stavěl jako "pétépák" letiště v Plzni a Čáslavi

Po válce Friedovi obnovili svou živnost, ale po Únoru 1948 o ni přišli. Pavel Fried pak studoval a usadil se v Brně. V letech 1951 až 1953 absolvoval jako syn živnostníka vojenskou službu u pomocných technických praporů, kdy stavěl letiště v Plzni a v Čáslavi. Po dvou a půl letech se vrátil do civilu, při práci vystudoval vysokou školu - obor organizace a řízení na Vysokém učení technickém v Brně a v době Pražského jara byl ekonomickým náměstkem ve Výzkumném ústavu stavebních a zemních strojů. Po nástupu normalizace byl funkce zbaven. Teprve po roce 1989 mohl s kolegy založit soukromou firmu, v níž se stal ředitelem. Po revoluci se také angažoval v třebíčském dění, které se týkalo záchrany židovských památek a konání akcí, které připomínají židovskou kulturu. Od 90. let se s ním často setkával bývalý starosta Pavel Heřman. Loni při udělování čestného občanství zdůraznil, že Frieda vždycky vnímal jako charakterního člověka a zároveň srdcem Třebíčáka.