Hned na úvod mohli návštěvníci obdivovat sváteční kroj svobodného páru, tedy oděv stárka a stárky. „Dívka nosí tři silně naškrobené spodnice, pod nimi je ještě trčák. Dále má bílou plátěnou zástěru, bílý kapesníček a kordulku. Střídmá výšivka je ruční práce. I kolem knoflíčků," řekla Deníku Iva Šebestová ze židlochovického spolku Kanava. V sobotu nosí v Židlochovicích na hody děvčata turečáky, v neděli věneček.

Mládenec nyní na hody nosí košili a kordulku. „Kabátek zde je přesně dochovaná kopie toho, co je uložený v muzeu v Kloboukách u Brna. Ruční výšivka je drobná, střídmá. Vzadu na límci je napsaný letopočet," poznamenala Šebestová. Součástí kroje je také klobouk.

Vystavená byla v sobotu i varianta polosvátečního židlochovického kroje se sváteční kordulkou. „Má jemně naškrobené spodničky, sukně je mušelínová," zmínila Šebestová. Kroj vdané ženy obsahuje hedvábnou zástěrku a sukně je z bavlněného saténu v lesklé barvě. Jako u žádného kroje nesmí chybět kapesníček.

Mužský židlochovický pracovní kroj se skládá z lněné košile, lněných kalhot, zástěry a nechybí šátek. „Máme tady i ukázku zimního kroje," ukázala znalkyně židlochovických krojů.

Lidé je mohli porovnat i s kroji z okolních obcí. Příchozí se dívali na ty z Vranovic, Telnice nebo Modřic. Součástí výstavy byl i kroj stavebního páru, tedy nevěsty se ženichem. „Nevěsta nebyla v bílém. Až když se roku 1830 vdala královna Viktorie, stala se z toho móda. Ale než se k nám dostala, nevěsty si braly na stavbu svoje nejlepší šaty. Ženich měl vždy plášť, nemohl se ženit bez něj," doplnila Šebestová.