V Brně jsou celkem čtyři ghetta, na Cejlu, v Husovicích, v Židenicích a v okolí Zvonařky. Je to na české poměry hodně?
To je těžké hodnotit. V Brně je dobré to, že magistrát romskou problematiku řeší. Vypracoval podrobný plán. Navíc tu existuje řada neziskovek, které nám pomáhají. Brno má slušný základ pro to, aby ghetta postupně zmizela.

Proč vlastně ghetta vznikají?
Je to dlouhodobý proces. na nějakém místě se většinou zabydlí více chudých lidí. Taková lokalita je obvykle bez obchodů i služeb. My jsme například v jedné takové oblasti postavili naše středisko. Podařilo se nám to tam zkulturnit a teď pracujeme na tom, aby se otevřely poblíž i nějaké obchody. Myslím si, že to je cesta.

Může v tom nějak pomoci společnost?
Určitě. Lidé se často od Romů distancují, nechtějí bydlet poblíž. Hážou je do jednoho pytle, ale ne všichni jsou stejní. V tom může být problém.

Proč se Romové dostávají do sociálních problémů, jsou bez peněz a bez práce?
Většinou si neví rady s tím, jak práci získat. Neziskovky v Brně se jim v tom snaží pomáhat. Například my jsme měli dvouletý projekt, který se snažil Romům najít místo na míru. Hodně se nám to osvědčilo.

Pomůže jim, když najdou práci?
Ano. Pak si konečně přijdou potřební. Když se dnes baví staří Romové s mladými, diví se, že nemají práci. Jim totiž zaměstnání přineslo nové kontakty, přátele, se kterými si šli třeba zahrát fotbal. Peníze z výplaty jim dávají také šanci vymotat se z koloběhu dluhů. Sociální dávky jim na to nestačí. Aby zaplatili jeden dluh, půjčí si jinde.

Některé brněnské městské části se chystají vyplácet peníze ze sociálních dávek formou stravenek.
Může to být zajímavý pokus, jak určité skupiny Romů přimět změnit svůj život. Když nebudou mít v ruce peníze v hotovosti, nemohou je nastrkat do automatů.