Třiadvacetiletý Petr Burian z brněnské lakovny Moto Kenny dává starý stroj z roku 1960 dohromady. „V dílně jej nabarvíme na zlato a bílo. Alespoň čtrnáct dní před Vánocemi jej vystavíme na náměstí Svobody nebo v České ulici,“ říká Burian.

Chce Brňanům předvést historický skútr a humornou formou připomenout vánoční tradici. „Nápad už v hlavě nosím přibližně tři roky. Sehnal jsem tehdy v internetové dražbě karoserii motocyklu jen za jednu korunu,“ říká lakýrník.

Motorka podle něj bohužel nebude před Vánocemi pojízdná. „Do jara ji ale zprovozním. Chci na ní jezdit do práce. Do městských ulic je ideální. Je to jeden z prvních skútrů u nás. Chrání řidiči nohy před blátem a kalužemi,“ líčí přednosti stroje mladý muž.

Motorky podle něj patří na silnici, i když jsou starší. Pokud nejde o výjimečně vzácné kousky, je škoda je jenom vystavovat.

Burianova firma se už podílela na opravě desítek strojů. „Renovujeme karoserie a spřátelená firma dává motorky dohromady. Někdy majitelé přinesou jen bednu šrotu a my z něj sestavíme motorku,“ směje se muž.

Nejčastěji prý opravuje stroje značky Jawa a Čezeta. Nejstarší pocházel z roku 1929, ale obvykle se mu v dílně objeví stroje staré čtyřicet až šedesát let.

Historické motorky fascinují Buriana od mládí. Opravuje je mnohem raději než ty moderní. „Vrtal jsem se v nich už jako malý kluk. Dnes jsem jedním z mála šťastných lidí, kteří chodí rádi do práce. Má přítelkyně mě někdy musí z dílny domů přímo tahat,“ podotkl milovník motorek.