Pomůže jim k tomu výzkum nových souborů specifických proteinů v krvi, které se koncentrací nebo strukturou liší od zdravých jedinců. Nezbytnou součástí výzkumu jsou analýzy využívající hmotnostní spektrometr. Nový přístroj tak zdokonalí výzkum onkologických onemocnění.

„V České republice každoročně máme více než sedm tisíc nově diagnostikovaných pacientek s karcinomem prsu. Přestože počet pacientek s touto diagnózou narůstá, úmrtnost zůstává stejná. Čím dál více pacientek jsme tedy schopni vyléčit. Naším cílem je však i to, aby pacientky měly co nejméně trvalých následků způsobených onkologickou léčbou,“ uvedl náměstek léčebně preventivní péče Igor Kiss.

Ženy po chemoterapeutické léčbě se totiž mohou potýkat s doživotním postižením periferních nervů. To se projevuje brněním či necitlivostí prstů na nohou a rukou či zhoršením jemné motoriky. Problémem pak pro pacientku může být i zavázat si tkaničku u bot nebo si zapnout knoflík. Chůze ze schodů pak může být pro člověka s tímto postižením téměř nemožná. Postižením periferních nervů přitom může trpět až osmdesát procent pacientek léčených určitým typem chemoterapie.

„Snažíme se zjistit rozdíl, v čem se jednotlivé pacientky liší. Proč u některých neuropatie vznikne, u jiných ne, u některých pouze mírný stupeň, u dalších naopak velmi významné postižení, že nemohou třeba chodit ze schodů, protože kvůli neuropatii necítí, že došláply. Mohou to být symptomy, které velmi významně ovlivňují kvalitu života pacientek. Cílem projektu je tak najít nějaké biomarkery pro předvídání neurotoxicity, abychom mohli ještě před zahájením léčby identifikovat ženy, kteří mají to riziko postižení nejvyšší,“ sdělil Kiss.

Lékaři jim pak upraví léčbu na míru. Jednou z možností je zvolení náhradní léčby. Cílem výzkumu je však do budoucna podobným účinkům zamezit. Daný typ chemoterapie je totiž pro pacientky s nádory prsu velmi efektivní. Stejná se navíc používá pro onemocnění rakovinou prostaty nebo plic.

Samostatný ústav pro rakovinu prsu

Výzkumu rakoviny prsu se akuálně věnují v samotném ústavu. Masarykův onkologický ústav má totiž vlastní výzkumné pracoviště zaměřující se na oblast nádorové biologie. V sedmi samostatných výzkumných skupinách v něm pracuje na padesát výzkumníků.

„Do naší studie byly vybrány pacientky se zhoubným nádorem prsu, z nichž asi polovina měla příznaky neurotoxicity a druhá část byla bez příznaků. Od každé pacientky jsme vyhodnotili krevní vzorek odebraný před chemoterapeutickou léčbou a pak po jejím ukončení. Zároveň byly k dispozici kontrolní vzorky od zdravých dárkyň,“ popsala klinická onkoložka a vedoucí lékařka Centra prevence Jana Halámková.

Všechny vzorky krve putovaly do výzkumného pracoviště, které analýzou krve začalo hledat nové biomarkery. Pro analýzu krve je přitom hmotnostní spektrometr klíčový.

„Naším cílem je najít v krvi pacientek, u kterých se v průběhu nebo po léčbě vyskytla neurotoxicita, glykoproteiny s definovanými glykanovými strukturami přítomnými unikátně nebo v pozměněné koncentraci před chemoterapeutickou léčbou,“ vysvětlila vedoucí jedné z výzkumných skupin Lenka Hernychová.